Zjistil jsem, že jeden z reklamních dárků – konkrétně dřevěná káča – je pekelně nebezpečná věc. Pro uklidnění si ji člověk roztočí, pak má telefon a uprostřed hovoru se káča za strašlivého rachotu zastaví popřípadě někam spadne. A je po uklidnění.


Počasí bohužel ukázalo odvrácenou tvář ještě dříve, než jsem stačil provést jakýkoli ze svých zateplovacích plánů. Teda nevím jestli to byla tvář, protože ráno mi byla zima jak v prdeli a zamotán do peřiny jsem chodil zatápět rychlovarnou konvicí. Mělo to však tu nevýhodu, že než jsem se došoural s čajem zpátky, tak vychladl.



Víkend byl naproto jasný – místo cesty za rodiči jsem se vydal do hlubin problematiky zateplování. Některé jsem musel ihned zavrhnout – diskokoule a růžové povlečení s velkým plyšovým tygrem co dělá vrrrrau by sice vypadalo trochu teple, ale jen na první pohled, rozumíte. Cesta konzumace burčáku a luštěnin se sice ukázala jako překvapivě efektivní, za podstatné minus však považuji spolu s černými mžitky před očima i absenci kyslíku. Taky zakytování oken jsem shledal poněkud finančně a časově náročným, navíc – proč bych měl vrážet peníze do něčeho, co je jen přechodně?



Takže jsem se vybavil izolační páskou, nůžkami a šlo se na to. Dopoledne jsem dělal jeden pokoj, protože do něj svítilo sluníčko, což v kombinaci se zaplým počítačem znamenalo, že mi nezamrzne voda v bojleru. Oblepil jsem každou škvíru, přepral několik pavouků a výsledek se dostavil.



Samotné zaizolování by samozřejmě nepomohlo, kdybych ještě nevysvobodil přímotop ze zajetí záclony a závěsu. Na řadu přišly nůžky, metr a bohužel i kvalifikovaný odhad. Jako závěsy jsou ustřiženy přímo geniálně, takže při pohledu na ně se zakryje jemná nedokonalost v podobě radikálně a velmi odvážně zkrácené záclony.



Jediný nedostatek se ovšem naskytl hned vzápětí a byl docela zásadní. Přímotop nefungoval. Naštěstí jsem se projevil jako schopný neřekl bych opravář, spíše zaříkávač a po několika blíže nespecifikovaných hrozbách se rozjel.



Takže v tom menším pokoji je už teplo. Teď přemýšlím, co s tím větším. Musím najít nějaké řešení, které neroztočí elektroměr do ruda, ale na druhou stranu nemůžu tam do nekonečna topit otevřenou ledničkou.



Však já na něco přijdu. A do té doby budu před problémem důsledně zavírat dveře.