Archive for the ‘Wortwörtlichdurchfall’ Category

Furt ve skluzu…

Nedalo mi to a po několikaměsíčním zvažování jak zareagovat na nepříliš japný komentář u posledního příspěvku, jsem se rozhodl. Sice jsem měl nutkání těch osmnáct let počkat, to uteče jako voda, ale nakonec jsem si řekl ne! Přece nezničím tak skvěle rozjetý blogísek!
Read more

Jen krvavé dásně…

…řeknou nejlíp básně. Už Villon po implementaci deuretačního džbánu velikosti sudu musel tvrdit to samé! Read more

Bez pointy

I když možná bych to mohl pojmenovat „Nevýhody pomalé jízdy na kole“. Ale to je moc dlouhé a víceméně zavádějící. I když posledním slůvkem až příliš napovídám… Read more

Slunce a hned je líp…

Chápu, že by se mnou obyvatelé zatopených oblastí moc nesouhlasili, ale co už. Já se zase můžu cítit dotčen zapomnětlivostí většiny médií, kteří zapomínají na povodeň z roku 1998, která se zase dotkla mě. A to doslova, ztratil jsem ponožku.
Read more

Totální nasazení

A tím nemyslím cokoliv, co zavání jen trochu zahrádkou.
Read more

Samé oslavy!

Možná jste si toho nevšimli, ale je to tak! Celý blog juchal, několik tagů se ožralo jak prase a odkazy nešly druhý den do práce. Tenhle blog tu totiž je už víc jak dva tisíce dní a to je IMHO důvod k oslavě.
Read more

Bzučí mi v pytlíku!

Chcete vědět jakto? Položte si nektarinku v mikroténovém sáčku na okno a okno otevřete. Za chvilku se přižene vosa a začne hledat cestu dovnitř. Je zajímavé, že hmyz se skoro vždycky dostane tam, ale zpátky už ne. Asi neznají tu o tom, jak házel cosi na zem a pak se podle toho vracel.
Read more

Výzva Tixu!

Tušil jsem, že to nebude trvat dlouho, než se flaška nazvaná čtyřka zatočí ke mě a já budu muset odhalit své nitro. Asi dám fant.
Read more

Pohádka… doufejme…

Prej mívají šťastný konce… Tak uvidíme v úterý.
Read more

Prázdnýdny!

Včera a předevčírem jsem si díky špatnému počasí vyzkoušel, jaké to je mít prázdniny. Řeknu vám… otřesné. Neměnil bych ani za nic. Jak já se těšil do práce plné lidí, se kterými můžu komunikovat, řešit složité problémy a radovat se ze svých malých starostí, když velké zakopu pod stůl… Dvanáct hodin jsem seděl doma, řekl jsem asi dvě slova a prošel kompletně Gnomeregan, Deadmines a Stockades. Jak přízemní!
Read more

Return top