Představte si, že plánujete něco velikého a když už cizelujete poslední detaily typu „za co to utratit“ nebo „jak to utratit“, celé se to sesype kvůli něčemu, co bylo považováno za základní kámen…

Jak jsem zde již několikrát určitě psal, jsme s JJ v očekávání. Jako těhotenství je opravdu těžké období. Na záchod chodím častěji než paní z OMV, co se podepisuje vlnovkou a rozbrečí mě i reklama… Ale prý to za to stojí, tak jsem zvědavý.

Tím pádem je jasné, že u nás bude bydlet někdo déle než se vyspí z kocoviny, takže je nutné udělat nějaké stavební úpravy. Bohužel jsem zaměstnán ve firmě, kde je na všechno stavební nahlíženo trochu s ironickým úšklebkem, takže jsem mohl pořádně začít až o svátcích.

Plán byl jasný – vše zbytečné půjde do sklepa, kde jsem sice byl naposledy před pěti lety, ale vím kde je. Na nic jsem ho doposud nepotřeboval, ale žádný zádrhel jsem nepředpokládal, co by se sklepem mohlo stát? Takže jsem vesele demontoval a připravoval se na velký odsun o tři patra níže.

Naštěstí mě napadlo se jít podívat do sklepa bez půlky skříně na zádech a se stolem v zubech. Vzal jsem krabici s klíči od původního majitele a vydal se ke dveřím od podsklepení. A… nic.

I vzpomněl jsem si na jakési sdělení ohledně nutnosti zamykání společných prostor, které viselo na nástěnce. Hodní sousedé prostě vyměnili zámek. Tak jsem si zašel za sousedkou, půjčil si nový klíč, udělal si kopie a repete!

No jo jenže i když jsem vyzkoušel u sklepa, který jsem si pamatoval jako že je můj, všechny klíče, žádný nešel… co teď? Po bližším prozkoumání jsem si všiml, že zámek rozhodně nevypadá jakože by byl pět let nepoužíván, spíše naopak. Byl nový, krásný… jen jsem od něj neměl klíč.

Nechtěl jsem hned používat nějaké silové řešení typu vyvrtání zámku, abych nevyděsil nějakou thajku, případně nenarušil sklizeň nějaké bylinky. Ale sklep jsem chtěl, takže jsem použil nejúčinnější nástroj komunikace se sousedy – nástěnku.

Výzvu k navrácení sklepa jsem formuloval spíše odlehčeně, aby se ta zlodějská kurva nevyděsila, ale celý týden nic. Až potom… přišel soused, proč jako dávám fotku jeho sklepa na nástěnku. No long story short – dozvěděl jsem se, že bývalý majitel byl správce a tak měl klíče od všech sklepů.

Takže nakonec mám sklep a náplň nějakého nudného dne. Vezmu krabici s klíčema a půjdu se podívat, kdo má co ve sklepě.

Jak jinak se seznámit?