Na optimistickou notu
- 18 července, 2017
- Posted in Okolokola
- Write comment
To si tak člověk plný nadšení a chuti k tvorbě sedne k počítači, vzpomene si na heslo hned napodruhé a pak… 1471 komentářů. Nejsem nejmladší, takže po tři čtvrtě hodině mazání celkem spolehlivě zapomenu, proč sem zase lezu. Knedle npkc?
Asi budu muset brzo slevit ze svých zásad, protože legrační věci se dějí povětšinou v práci, takže je můžu psát maximálně do šuplíku. I kdybych psal o nějaké jiné firmě, po druhé větě by bylo jasné, kde se to děje a dosazení reálných osob za vtipně zvolené přezdívky by vedlo k nepříjemným konsekvencím. A kdo by se smál naposled? No přece ten, kdo to umí nejlíp.
Na druhou stranu už mi jde takový ten manažerský spíč a brífingy o ničem jsem schopen absovovat bez delšího spánku. Do životopisu se to asi nehodí, ale jsem na sebe hrdý. Musím se tak realizovat někde jinde, takže se snažím rozvíjet kulturu na vsi. Naštěstí je tam spousta vstřícných lidí, takže půllitrem jsem ještě nedostal. Ale musím opatrně, ještě se v těch propletených vztazích moc nevyznám a cep visí pod šopou u každého druhého stavení.
A nejhorší na tom je, že už se sem skoro nedostanu a když jo, tak to dopadne takhle.
Jebať.