… no co se dá dělat! Někdo musí být ten hrdina kryjící ústup. Přední linie již leží v nemocnicích pod kuratelou sličných sestřiček a zadní voj sestávající se často jen z jednoho vojáka pomalu krvácí při odrážení hord levou a barikádování pravou.

Po nějaké době přijel na návštěvu Knedle. Nic neponechal náhodě a do hospody sezval snad všechny, které si pamatoval ze svých studií. Je jasné, že po tolika letech už paměť tak neslouží, ale i tak si myslím, že je šest lidí dobrý výsledek. Z pravidelné kumpánní squadry chyběl vlastně akorát Cubeek, který měl nějaký zákaz či co.

Nejprve nastalo vzpomínání na tu dobu, kdy jsme měli ještě všichni ostré rysy pod bujnou hřívou vlasů, následované smutným poplácáváním po oblinkách a lysinkách. A pak se nastolilo téma. Vzpomínám na jediné setkání s exspolužáky z vysoké, kdy jsem byl jediný, kdo ještě na škole zůstal, protože se mi tam líbilo a hlavně – hrozil mi poloviční Tolstoj. A tím nemyslím Mír.

Tehdy to téma bylo velice materiální. Kamarádi byli ohromeni výší částky na výplatní pásce, takže jsem se občas snažil zapojit do okolo poletujících mobilů s dvěma simkama či tunění svých motorek. Upřímně – moc by mi to nešlo ani teď, ale tenkrát to bylo ještě horší. Vlastně si ani nevzpomínám, jak to dopadlo, takže jsem asi jen mlčel a pil.

Bohužel to letos nebylo jiné. Jen jsme přeci jen trochu dospělejší, takže se musely řešit i důležitější věci, například zachování rodu. S hrůzou jsem zjistil, že jsem opět jediný, kdo tápe v pojmech jako odstřikování, epidurál a když jsem se zapojil do debaty s Fridrichem Barbarossou, tak to bylo o něčem jiném, mnohem krvavějším. Nicméně už to nesu lépe. Je pravděpodobnější, že si pořídím spíš dítě než motorku, jen je jasné, že pokud si nebudou chtít kumpání založit Kelly Family anebo Klapzubovu jedenáctku, tak zatímco já se budu rozplývat nad prvním slůvkem, oni budou řešit, jak je ti parchanti chtějí vystěhovat pryč.

Což mi logicky přijde jako hudba budoucnosti, a tak se budu jen smát.

Navíc, pokud dobře počítám, tak až budou moje fiktivní děti v pubertě, tak bude možná stačit odbrzdit mi vozík u přechodu.

Takže musím doufat, že to bude dcera a bude to se mnou chtít roztočit na prodloužené…