Konečně se mi přepůlil pracovní rok do té příjemnější poloviny, která bohužel trvá jen dva měsíce. V kolonce NV je opět trojmístná cifra, kterou nejspíš přinesu, oblečen ve slavnostní roucho, na oltář firmě a odměnou mi bude ten hřejivý pocit v bederní oblasti.

Tím chci říct, že konečně je čas na výlety. První houbový skončil katastrofou, les, do kterého jsme vlezli, připomínal do půl metru dobře neudržovanou džungli a v tom se jaksi houby hledat nedají. Navíc ostružiny byly pořádně nadržené a často nás nechtěly pustit. Nebudu říkat, kde to je, ale jakmile půjdete lesem a uslyšíte kukačky kukat „píča, píča“ tak to je přesně tam…

Druhý houbový byl už úspěšnější a na víkend jsme s JJ vyrazili za hranice všedních dnů, a to do jednoho golfového resortu. Raději hned řeknu, že žádnou férway jsme nevyzkoušeli, protože jsme raději hlídali Gecoucha, aby si ho někdo nespletl s golfovým vozítkem.

V plánu byla vycházka a díky počasí to vyšlo všechno perfektně. Neplánovanou komplikací byla jen návštěva jakési venkovské hospůdky. Trapně jsme si omlouvali, že jdeme zkusit, jak asi může chutnat svíčková za 69 korun a kolik tam asi bude knedlíků… dopadlo to zle, zbytek cesty jsme si neviděli na nohy.

Při příchodu k hotelu jsme si chtěli udělat nějaké snímky celého komplexu a JJ že jako zapózuje u jakési skulptury znázorňující patrně dřevěnou zmenšeninu slavné věže v Pise. Bohužel nebyla z nejstabilnějších, protože než jsem stihl zaostřit, už jsem slyšel volání o pomoc. Naštěstí nedošlo k zavalení, ale socha nestála ani když jsem ji domlouval.

Před hotelem jaksi nebylo moc šancí tuto nehodičku zastřít, takže jsem nasadil ležérní výraz, jakože se prostě jen vyhřívám na sluníčku, jednu ruku jsem dal v bok, druhou jsem vyvažoval a doufal jsem, že se nezdvihne vítr. JJ vyrazila hledat někam něco, čím bychom to podložili.

Po chvilce nenápadně přiběhla s balvanem v náručí a po chvilce sofistikovaných výpočtů jsem to prostě narval k základně padající strany a než to odvěsna pochopila zmizeli jsme pryč.

Tedy – do pokoje. Chtěl bych napsat něco v tom smyslu, že jsem si celou noc kousal nehty, jestli to nespadne, či vypisoval veřejnou sbírku na záchranu památky. Ale bohužel jsme museli dopít karpatskou brandy, protože se nám urval špunt.

Ale protože jsme pili na zdraví sochy, stojí tam dodnes.