A je plný slin.

Obrátili se na mě dva čtenáři, co jako je, že nepíšu. Nebudu čekat, až napíše ještě někdo, protože je klidně možné, že bych se nedočkal, ale jaksi cítím morální závazek opět něco sesmolit. A to doslova, kdo čeká něco kvalitnějšího, ať si koupí padesát odstínů šedi. Pro gaye pak speciální upravenou verzi padesát odstínu hnědi.

Kdyby mi někdo řekl, že budu jednou nějakým vnoučatům vyprávět, že jsem zažil prohobici, pak bych se mu vysmál. A to i kdyby to rozšířil na vnoučata někoho jiného. Ale stalo se. Jít do hospody pak obnášelo spoustu problémů, zejména co se týká poměru vypité balastní vody, alkoholu v krvi a objemu močového měchýře.

Ale i přes všechny tyto problémy se člověk musel přenést a důsledky byly alarmující. Kamarád Pedros se ukázal jako naprosto neschopný indikátor stavu vypitých piv anebo jako naprosto schopný neplatič. Bohužel bedlivý číšník si všiml ještě jednoho nezaplaceného plůtku, tak jsme se o něj šábli. Skóre se tak začalo nebezpečně blížit dvoucifernému číslu a už jsme chápali vedlejší stůl, u kterého to vypadalo jak na oslavě něčích sedmdesátin.

Pozvaní hosté se museli nafotit hned na začátku, protože pak začali úřadovat zbytnělé prostaty a vypadalo to tam spíš jako na burze a ne v hospodě. Smáli jsme se tak do čtvrtého piva, pak jsme se kolegiálně přidali.

Situace byla tak kritická, že jsem se neodvážil nasednout do autobusu a rozhodl se, že půjdu raději pěšky. Bohužel to nebyl dobrý nápad, protože jsem na Čáře potkal další hospodské povaleče a šel jsem ještě ze zdvořilosti na pár piv s nimi.

Domů jsem došel v pořádku, dokonce jsem si zapnul počítač s tím, že usnu u kvalitní hudby. Svou zásadu – tedy nepsat přiopilý smsky jsem sice dodržel, ale ráno mě čekalo nepěkné překvapení – mail, kde bylo napsáno, že moje objednávka byla přijata…

Raději rozšířím své předsevzetí i na zákaz návštěvy online obchodů, protože jsem se stal hrdým držitelem nového trička (velikost kupodivu sedí) a krytu na mobil (velikost bohužel nesedí). Nechápu to. Sice jsem poslouchal The Clash, Misfits a další, takže nápis v nadpisu bych jakž takž pochopil… Ale co kdybych poslouchal Lady Gagu či Marilyn Mansona?

Probudit se na vysokých podpatcích bez dvou párů žeber není moje představa ideálního rána…

I když… budu nad tím přemýšlet!