Přemýšlím mocně a mohutně, avąak nenapadá mě lautr nic.


Jedná se samozřejmě o blog. Mám ho tu skoro deset let, nerad bych o něj přišel, ale něco asi udělat musím. Design, který byl svým minimalistickým pojetím na špičce někdy ve dvacátých let minulého století už je takový okoukaný, na druhou stranu se necítím natolik graficky vybaven, abych s tím cokoliv dělal. A navíc je tu ona činnost, která mi dělal problém už u Karla – tedy programování.



Mohl bych třeba začít někde jinde a jinak, jenže stále se mi nedaří udělat zálohu a o těch čtyři sta žbleptů přijít nechci, občas – musím nekriticky podotknout – se mezi nimi najde i nějakej, který si s přečtu a směju se, i když onu událost už si moc nepamatuju.



Ale asi to nějak osekat budu muset, nehodlám riskovat, že rolovací menu na levé straně začne přetékat až do klávesnice. Navíc, koho zajímá, co jsem dělal před deseti lety, že…



Další problém je anonymita, na které si jako vzorový internetový paranoik zakládám. Pravidelný čtenář nemá problém identifikovat napříkad stát, ze kterého píšu, a to už je napováženou!



Také mi tu chybí nějaké prolinky na fejs, protože jako jak mám vědět, že je to dobré, když to nikdo nelajkuje jako?



Budu konkrétní. Asi se s tím bude muset něco udělat. 



Někdy…