Druhý díl napínavé série přináší hned několik dějových zvratů a překvapivých twistů, nicméně představitel hlavního hrdiny tvrdí, že trojku natočí jen v případě výrazného zvýšení honoráře!


Smršť komentářů a tipů na to, jestli jsem zaspal anebo nezaspal, mě utvrdil v tom, že nejsem svým čtenářům lhostejný. Odpověď je – ano, zaspal. Ještě v noci jsem se utvrzoval v tom, že snídaňový bar je od 6:00 do 10:00, takže v ideálním světě by mě probudila pokojská, po půlhodině bych vylezl z postele, dal si sprchu, došel na snídani a s příjemně předpřipraveným žaludkem bych absolvoval druhou snídani u prezentace.



Skutečnost byla o poznání horší, ve snídaňovém baru mi na pozdrav odpověděli nurcénminůten a na prezentaci jsem dorazil už když všechny welcome drinky odnášela obsluha. Také mě trochu šokovalo, že zatímco před čtyřmi roky jsem byl mezi svými východními kolegy jediná vlaštovka v obleku, což mátlo novináře a musel jsem se naučit odpovídat na všechno Já bílý ne!, letos jsem byl jako jediný bez obleku.



Jediným světlým okamžikem bylo to, že jsem po příchodu do sálu zaslechl jakési zaklení v češtině a našel jsem kolegyni, takže už jsem nemusel mít výčitky svědomí, že tlumočnice do angličtiny tam byla jen pro mě.



Bohužel pak už ty okamžiky jen tmavly. Už na obědě jsem pocítil jakési nervózní záškuby v břišní oblasti, ale nestihl jsem s tím nic dělat, protože jssme byli nahnáni do autobusu a jelo se na exkurzi. Autobus měl jet půl hodiny, ale na dálnici byla zácpa, což – krom toho, že jsem ji začal závidět – znamenalo další čtvrthodinové zpoždění.



Po příjezdu jsme byli uvítáni opět nějakým občerstvením, ale už jsem se moc nedokázal soustředit. V nestřeženém okamžiku jsem se zeptal na toalety a generální ředitel mě tam dovedl. Po chvilce strávené něčím, z čehož by Wagner dokázal zkomponovat pokračování Jízdy valkýr, ovšem ve velice zrychleném rytmu, na záchod došel i někdo další.



Překvapilo mě, že si povídá, ale němci jsou zdvořilí lidé a chápal jsem, že svůj penis třeba celý den neviděl a že je potřeba si s ním popovídat. Jen jsem doufal, že nezačne zpívat. Za chvíli však přešel do lámané angličtiny a já pochopil, že mu jde o mě. Ubezpečil jsem ho, že to bude fast and furious a to ho uklidnilo. Bohužel diskrétnost mu byla zcela cizí, takže když jsem vyšel ze záchodu, čekalo na mě celé auditorium a opravdu chyběl jen mikrofon na dotazy.



Zbytek dne jsem již byl značně limitován, protože jsem se nechtěl vzdalovat na dohled od Toiletten.



O odletu, kabelech a stávkujících odborářích zase příště.