pravil humanitně vystudovaný dospělý muž. „Takže má na statku prase, slepice a králíky.“ Škoda, že jsem si ze Silvestra nezapamatoval víc perel, takhle to bude jen velice suchý popis posledního dne loňského roku.


Plán na Silvestra byl jasný – obejít co nejvíc kumpánů, co zbyli v Brně a v okolí a pak se buď přidat k bratrovi anebo kolegyni na tradiční silvestrovské opékání buřtů. Dokonce jsem se chtěl vydat až do Kuřimě, což v případě nějakého brzkého opití hrozilo umrznutím a posledním záběrem na promodralou ruku ukazující na světla blízkého Globusu.



Bohužel bratr naplánoval Silvestrovskou procházku (aby se játra zahřála) už na druhou, a dopoledne se mi u Daffa strašit nechtělo, a navíc mi nebral telefon, takže bylo jasno. Ještě jedna vsuvka, na fejsu (že mi to jde?) si brácha s holkou změnili statusy, což znamenalo jediné – matčin sen o vnoučatech se opět o kus oddálil.



Trochu jsem se bál, jak to bude probíhat, ale protože je to čerstvé, tak tam ještě bylo třecích ploch pomálu. Pro jistotu jsem s sebou vzal šest lahví, z toho tři vína, což je na výlet sice možná mnoho, ale počítal jsem s tím, že se bude upíjet. Bohužel bratr měl stejný nápad, ale horší výběr. Kombo višňovice + absinth sice zahřálo, ale… Každopádně jsme se s tím statečně popasovali a v mém baťohu zmizela jedna lahev taky.



Pak už jsem zavítal na tradiční opékání špekáčků. Na místě jsem se od trochu udivených sousedů. že tradiční opékání v pojetí MM znamená, že se ta akce koná podruhé a byla domlouvána trochu narychlo, což nám jen potvrdil její manžel, kterého jsme venku potkali s taškou plnou dřeva. Každopádně to dopadlo na výbornou, dokonce se kolegové s nesčetně vyskoškolskými tituly dokázali snížit i k několika více méně stupidním hrám, během kterých nám to krásně uteklo do půlnoci.



Bohužel se připíjelo mým nejneoblíbenějším pitím, tedy šampusem. Bublinky v něm obsažené působí jako jakési bubliny nereálna či mezery v časoprostorovém kontinuu. Prostě najednou byla půl druhá, pak se šlo do hospody, rum rum rum, proč mají zavříno? Dyk mají psáno do tří…



Každopádně úsloví Jak na Nový rok, tak po celý rok – za mě říkám ano, jen prosím vynechat ty strašné chvíle, kdy přemýšlíte, co je za den? Jde se zítra do práce? Kolik je hodin? Už je zase tma nebo ještě tma?



Všechno jsem odhadl dobře. Bohužel… pohled do pracovního diáře – 4. den v roce zbývá 362 – mě připravil o zbytky pracně nabytého elánu.