… a udělejte áááááááá! Rozčilený doktor nad ovcí bude asi to nejsignifikantnější pro dnešní příspěvek. A jinak – přečteno v Sorry v restauraci U veverky. Když jsem jedl uzené vepřové koleno, abychom na někoho v zoo výčtu nezapomněli…


Poslední dobou jsem nějaký vnímavější k tomu, jak někteří lidé mají problém s tím udělat si na něco nějaký nézor. Jedno jaký, ale prostě ten jejich… Tragické, že? Prostě se nám tu z toho stává stádo ovcí, nenápadně řízených seriózními médii – ovčáky a bulvárními médii – ovčáckými psy.



Typický případ – Fukušima. V televizi: Pozor, možná to bouchne. V novinách: Pozor, bouchne to. V bulvárním tisku: Už to bouchlo! A teď to nejhorší v práci: Děcka co budeme dělat, ti japonci nevědí co s tím, až to sem dorazí, tak jako já nevím… Nejdřív jsem odpovídal, že aspoň budou větší houby, ale pak jsem se jim snažil rozmlouvat alespoň nákupy jodových pilulek.



Ale marnost nad marnost! Až když jsem přidal i nějaká sprostá slova, tak jsem dokázal alespoň to, že se o problému s umýváním deštníků po radiokativní přeháňce, bavili za zavřenými dveřmi. Je mi ale jasné, že pokud do padesáti let nějaká elektrárna v Japonsku bouchne, tak je mám všechny na zahradě s výkřiky "vidíš hajzle!"



Další příklady? Penzijní spoření je to nejdůležitější, co můžeme teď udělat! S úspornými žárovkami ušetříme majlant! Evropský úředník si mne ruce a mezi nima má hroudu modelíny, ze které si dělá co chce.



To byl jen takový krátký povzdech. Nemám moc času, musím jít svědomitě vyplnit sčítací formulář, protože ty informace jsou kruciální pro počet školek, cyklostezek, poradců pro menšiny a veřejných modliteben.



A kdyby se někdo ptal, mám pět dětí a všechny jezdí na kole, jasný?