Zatím se teda někde úspěšně schovává za nízké teploty a okluzní fronty, ale na nás si nepřijde.


Vím, že jsem tady zase dlouho nebyl, ale nijak to nesouvisí s ničím. Jen když jsem prostě měl co psát, tak jsem to nenapsal a když jsem neměl co psát, tak jsem se nelezl, to dá rozum. Takže jsem úspěšně zasklil, volby, mistrovství světa v hokeji a další věci.



No a teď toho mám hafo a nevím kde začít. Asi tradičně uprostřed – nedávno jsme se zúčastnili cyklistického závodu! (pauza na obdivné vzdechy). Náš výkon byl umocněn tím, že jsme se do místa startu museli přepravit čtyřicet kilometrů na kole, což – jak se ukázalo ve vlastním závodě – byl trochu handicap.



Ale popořadě. Závod startoval v jisté vesnici u údolí Bílého potoka, takže první zastávka byla na Šmelcovně. Cestou jsme potkávali hafo lidí s defekty, jelikož se nějakému chataři či jinému idiotovi nelíbilo větší množství cyklistů a rozhodl se je likvidovat poházení hřebíků a připiňáků po trati. Díky našim zkušenostem jsme se všemu vyhli a dojeli na místo startu.



Za startovné jsme dostali tričko a půlku kuřete – která se naštěstí dávala až po závodě, protože v opačném gardu bych se asi na start vůbec nepostavil. Takhle jsme vyjeli i s kolegyní pěkně uprostřed pelotonu a začátek závodu netradičně do kopce již rozřadil silnější a slabší skupiny.



Vůbec nechápu jakto, ale octl jsem se v té slabé, takže jsem musel tu silnou s Myrnou dohánět. Už už jsem ji měl, ale moc jsem si střihnul levotočivou zatáčku a šlapkou jsem chytil větev trčící z lesa. Nějak jsem to ustál, kouknu dolů, noha tam je, šlapka taky, tak se jelo dál. Když jsem ji dojížděl podruhé, už jsem mocně funěl, čehož se lekla a spadla pro změnu ona. Kolegyně nám tvrdila, že půlka závodníků to nebere jako závod a pravidelně se stavují na pivko, takže jsme si na Šmelcovně stopli čas a začali kontrolovat svá těla.



V botě jsem našel díru, v ponožce taky a v noze zabodlý kus větve. Naštěstí to vůbec nebolelo – adrenalin sice již vyprchával, ale hned byl nahrazen otupujícím alkoholem. Po čtyřech pivech se jelo dál, ale řeknu vám, už to žádná sláva nebyla. Myrna měla o dva kousky míň a v cíli byla o pět minut dříve, což by se zcela jistě dalo použít jako základ pro nějaký z bohatě dotovaných výzkumů.



Ale dojeli jsme. A kdyby se nepočítala hospoda, tak by byla Myrna na bedně.



Já ne. Ale je to diskriminace. Kdybych byl holka, tak jo.