Kolem a kolem
- 10 listopadu, 2009
- Posted in Okolokola
- Write comment
Ach jo, už jsem zase dlouho nepsal. Nechci se vymlouvat, prostě jsem onemocněl záludnou nemocí, která způsobila enormní otok všech bříšek u prstů. Psát se s tím nedalo, ale chtěl mě zabít Pepíček Dvořáků, protože mu ubývalo zakázek na vodníky.
A co se tak přihodilo? Vlastně nic moc. Žiju takový obyčejný, všední život. Ne jako kolega, který odjel na tři týdny do Indie. Naštěstí se s námi rozhodl podělit o zážitky, a tak ihned po návratu do práce, kdy nás všechny poceloval, odešl na infekční s tím, že je mu zle. Kvalita lékařské péče je u nás na výši, nějaké pandemie se vůbec nebojím. Nechali si ho tam totiž pět hodin!
Jenže za těch pět hodin se na něj nikdo nepřišel podívat, a tak se kolega sbalil a jel domů si dát Aspirin a živočišné uhlí. A my zbylí jsme zatím trnuli, kdy se u nás na patře objeví nenápadní pánové ve žlutých skafandrech a pod průhlednou záminkou vnitrofiremního auditu začnou všude stříkat dusivý plyn. Naštěstí se tak nestalo. I když pokud tyto zápisky objeví po několika staletích inteligentní tvorové, tak jim bude hned jasný, na co sme vyhynuli. Che, prej meteorit!
Taky jsme jezdili na výlety! I všední výšlapy do probádaných a perfektně zmapovaných končin se dají s trochou snahy proměnit v adrenalinový zážitek. Ať už člověk zapomene na zimní čas a cestu zpátky hledá podle světélkujících lišejníků, či se ptá dobrou noc přejících lišek, anebo se nechá zlákat na výpravu do krajiny Myrnina dětství.
To bylo tak. Myrna byla v první třídě na pionýrském táboře, a když jsme jednou jeli kolem, tak že by se tam ráda podívala. Poznala bránu, poznala strážní budku, jen si nemohla upamatovat závoru přes cestu a plot kolem celého areálu s cedulkami vstup zakázán. Zaslepena zážitky jich nedbala, a já jsem šel nervózně za ní.
Měl jsem totiž svůj důvod, výcvikový tábor neonacistů bych díky modrým očím možná ukecal, ale výcvikový tábor mormonů či muslimů nejspíš nikoliv. Vepřová tlačenka ze mě byla cítit na sto honů. Myrna však mé obavy nesdílela, a vesele fotila i přes cca deset opodál pracujících Ukrajinců a dodávek Harley Davidson Club zaparkovaných tamtéž.
Jo a pak jsem byl taky nakupovat!!! I když, jak o tom teď přemýšlím… radši kdyby mě chytli ti Hell´s Angles…