Tak už je to konečně za mnou a já se můžu věnovat taky trochu něčemu jinému než práci. Bohužel pro rajčata na balkóně už je pozdě.


O pracovních dnech to bylo peklo, ale o víkendech jsme si čas od času našli čas vyrazit někam co nejdál od kanclu. Jen pro ilustraci – nechci se chlubit, nerad bych se dočkal toho, že to co mne spolehlivě ubíjelo, druhý zvládá ke snídani – denně mi chodilo kolem sta mailů, na polovinu z nich jsem stihl odpovědět. Ano, modří již tuší, že druhá polovina se jaksi odpovědi nedočkala. Tímto bych se jim rád omluvil. Omlouvám se.



Když jsem si tak pročítal blogy kolegů zaujalo mě, že jsme byli v Českém Švýcarsku ve stejnou dobu, jako jisté blogovací duo (brzy již trio IMHO). Narozdíl od jejich strastiplné dovolené jsme si to však užívali na plno. Bylo mi jich trochu líto, proto popíšu, jak se co nejlépe připravit a vyhnout se podobným trablím. Především je nejdůležitější nechat vše na poslední chvíli. Pokud potřebujete nocleh z pátka na sobotu, ideální je zaačít obvolávat v pátek ráno. Jistě, může se stát, že se něco posere, ale vždy se to dá svézt na to, že to bylo na poslední chvíli. Rozhodně lepší, než když se něco posere na něčem, co je zamluveno čtrnáct dní dopředu a vy si pak rvete vlasy, že se to během čtrnácti dnů mohlo změnit, kdybyste to věděli.



Bohužel tentokrát nám naše strategie nevyšla a z pátka na sobotu jsme museli přespat pod stanem. Do kempu jsme dojeli těsně před půlnocí, za minimálního hluku a osvětlení jsme bleskurychlle postavili stan, tak, abychom neprobudili nikoho dalšího. Naše obavy byly liché, jak jsme zjistili o půl hodiny později, když zavřela hospoda v kempu a všichni se začali vracet. Druhý den jsme již spali v penzionu s názvem, který je peklem každého lingvisty. Jmenoval se "U nás". Takže když jsme přijeli K nám, byli jsme nadšeni. Měli U nich perfektní ovarové koleno, ceny lidové a tak vůbec.



Pokud má někdo zájem o to, kam jsme chodili na výlety, tak ať napíše do pošty, nechci se tu chvástat počtem ujitých kilometrů, vypitých alkoholů a viděných památek.



Jo a ještě jedna novinka – Daff se oženil. Svatba to byla moc hezká, laděná do bílo-zelené kombinace barev, dokonce i Cubeek k třetí hodině ranní vypadal jako dekorace. Bohužel jsme spolu byli označeni za viníky toho, že svatba skončila, protože stůl, o který jsem se opíral nevydržel nápor dvou lidí a půlka ho spadla. Toho by si možná ani nikdo nevšiml, ale když jsme ho zvedali, tak spadla i ta druhá půlka.



Údajně se nás to velmi dotklo, a rozhodli jsme se prý potrestat všechny tím, že sníme všechnu tlačenku.



Předchozí věta je natolik absurdní, že tomu odmítám věřit. Navíc – ráno tam ještě dvě kolečka zbyly.