A kolik? Nevíte? Tak se neptej, stojí tobě.


Uff, další hlubokomyslný úvod mám za sebou. Sice jsem vykradl jednoho z těch slavných sebevrahů, ale tak to už chodí. Navíc, stěžovat si nemůže, maximálně mě může chodit strašit. Což by bylo možná lepší než ten zatracenej noční komár.



Dnes se pojedu zase podívat, jak nám stárne matička měst. Nečekám od toho nic exkluzivního, ale v Praze se občas přihodí zajímavé věci, takže cítím takové to mrazení v podbřišku. I když možná je to jen včerejší párek v rohlíku, kdo ví.



Vítězné kombo rum, pivo a párek v rohlíku, které tak super fungovalo na začátku petanqové sezóny začíná ztrácet kouzlo. Zkoušel jsem i několik opakování, ale ani to nepomohlo. Budu si muset vzpomenout, co jsem u toho ještě dělal… Měl jsem nohy překřížené nebo jsem stál při objednávce rovně? Pil jsem levou rukou nebo pravou?



Rituály jsou důležité a kdo říká, že ne, ten doma zamyká třikrát, na záchod chodí pravou a nezvedá prkýnko. Včera se mi povedlo na petanque dotáhnout kolegu Pedrose a i když se trochu cukal, tak si zahrál taky. A docela mu to šlo! Samozřejmě, měl prvotřídní koučing a takové rady jsou k nezaplacení.



Na druhou stranu – vůbec si toho nevážil a asi tu stovku bude chtít zpátky. Nevděk světem vládne…