Taky by se tak mohla jmenovat nějaká hudební skupina, ne? A ta slavnější by se z nich stala, až jim na to přijdou.


No jo, zapomněl jsem napsat, jaký to bylo na Rio de Rivieře. Líbilo se mi to moc. Trochu mě překvapily povětšinou záporné reakce, na které jsem chtěl nějak vtipně odpovědět, ale pak jsem si řekl, že to jsou šulíni. Kdo čekal od FLC nějakou super show, ohňové efekty nebo nahou zpěvačku, tak musel být zklamán. Kdo čekal hudbu, kterou zná, v živém podání a se skvělou (i když trochu soukromou) atmosférou, tak byl nadšen. Já jsem ta druhá skupina.



No a jen co odjely jedny hvězdy, už tu byly další. Do Brna se totiž sjelo víc jak deset a míň jak dvacet prezidentů. Radši píšu rozmezí, protože mi tak nějak přišlo, že ani sami pořadatelé nevěděli, kolik jich kurva vlastně přijelo, kde je ten Makedonec do řiti? Prezentace prezidentského setkání byla taková… brněnská.



Plakáty, upozorňující na mecheche s prezidenty byly koncipovány jako pozvánka na akci v kulturáku v Horní Dolní, kde vystoupí umělěc z Prahy a potom domácí kutálka. Nahoře bylo uvedeno, že na Svoboďáku buou prezidenti a dole, že tam bude taky Bob Frídl, Laďa Kerndl a Bokomara. Super. Prezidenti na Brno asi nikdy nezapomenou. Doufám, že dostali Velkou knihu lochecu a budou Brno propagovat i ve světě.



Brňáci na prezidenty taky nezapomenou. Sirény zněly pořád a starší ročníky pamatující si nálety ve čtyřicátém čtvrtém si opakovanými běhy do sklepa ošoupaly berle. Prodlevy šalin byly také mimo jakákoliv měřítka a pokud se místo tramvaje přižene kolona sedmi prázdných aut, která nezastaví ani na znamení, nálada davu byla na bodu mrazu.



Ale zvládlo se to. Oprava chodníků bude pokračovat opět svým tempem, aby si nikdo neuhnal bolesti zad, Brno se zase ušmudlá a sprejeři si mají kde hrát. Onderka prokázal, že je schopen zajistit dopravu po Brně i ve špičce – jedno, že jen pro pár aut – a dnes už je stínovým ministrem dopravy. Paráda!



Jen si tak říkám, kolik to stálo mě?