Tedy… puč jsem chtěl napsat, ale Antonín má taky něco do sebe. Třeba kdyby na Filipínách proběhl vojenský Antonín. Větši pointu by to mělo, kdyby se Zátopek nejmenoval Emil, ale i tak je to milé.


To byste nevěřili. Představte si nějakou normální rozvojovou zemi. Turisté tam moc nejezdí, snad jen lékaři bez domova (nebo bez hranic?) se tam občas vyjedou podívat, ale to už musí být akutní. Vládnou tam skrz naskrz prohnilé struktury.



A najednou, o půl páté ráno revoluce! Žádný samet, Havla by tam utloukli jako prvního, prostě regulérní puč. Nové složky obsazují zemičku frontálním útokem vedeným ze severu. Staré struktury se hroutí a jedinou šancí na únik je malý pohraniční přechod kdesi na jihu. Utíkají, seč jim síly stačí a cestičky v džungli úpí pod jejich množstvím a náporem.



Pohraničníci se sice snaží tento odliv regulovat, ale brzy to vzdávají a uprchlíci se valí nekontrolovatelně ven. Bohužel se nové struktury neštítí pronásledovat ty staré i za hranice státu a pranic nedbají toho, že ještě nejsou zkonsolidovaní a pevní v kramflecích. Důsledky? Musely být povolány mezinárodní jednotky sil ENDIARON, aby situaci zvádly.



Jenže se stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Situace se vrátila do dob tuhého totalitního státu, který je nyní neprodyšně uzavřen a ven nepřichází žádné zprávy o tom, jak si oblast vede se zásobami humanitární pomoci.



Hrozí oblast dalším výbuchem? Má se povolit vstup opozičních jednotek z národně osvobozenecké fronty Viva La Xativa?



O dalším vývoji v mých vnitřnostech budu informovat…