Tentokrát jsme nebyli v Řecku, odneslo to Španělsko. Ale zasloužilo si to, protože jak ono k nám, tak my k němu.


Budu neustále srovnávat s Krétou, protože prostě tu možnost srovnání mám. Heč. Byli jsme na Costa Brava, konkrétně v Blanes. Kdo nemá rád rozjuchané Holanďany a Němce, tomu doporučuji Blanes a severnější střediska (Tossa del Mar) v opačném případě berte zbytek. Zvlášť Lloret je chuťovka. To jen tak pro začátek.



S Myrnou jsme trochu zvláštní v tom, že když někam jedeme, tak si jedeme vychutnat tu zemi se vším všudy. Tedy okusit i jídlo, něco tamějších specialit a podobně. No a pokud se jede na takováhle turisticky velmi exponované střediska (sehnat něco jiného bohužel nebyl čas), tak je problém něco takového objevit. To je Bar Frankfurt, Pizzeria Neapol a Disco Las Vegas, ale hospůdku s tapas nebo pravou paellou aby člověk hledal lupou.



Západní turisti jsou prostě hovada. Dovolená ve Španělsku je pro ně něco jako u nás víkend na chatě, tj. pohoda, klídek, ale jídlo z domu. To způsobilo, že se Španělé vykašlali na nějaká svoje jídla a začali vařit to, co se prodává. Je třeba neznechutit se nabídkou wurstů a pizz a hledat. Pravda, je to trochu komplikované, správný španěl totiž nemluví anglicky ani německy.



Pak se stávalo, že jsem si dal buttifarru a čekal rybu, Knedle si dal Muscles a čekal mušle. Kdepak, dostali jsme klobásu a kuřecí stehno. Proto je nejlepší vybírat hospůdky, kde mají tapas. Je to něco jako předkrm, ovšem porce jsou to přiměřené a když si dá člověk dvě až tři, pořád je ještě pod cenou hlavního jídla, ale ochutná toho víc a víc se i nají.



Aby to nebylo jen o jídle – cestování je tam docela levné, vlakem se dá dostat do Barcelony během hodinky z jakéhokoliv městečka na pobřeží a lístek stojí kolem 5 euro. To jsme bohužel zjistili až třetí den, takže druhý den jsme tam byli na nekřesťansky drahém výletě. Ono celkově by možná vyšlo nejlevněji koupit si tady letenku do Barcelony, tam si najmout nějaký apartmán (je jich tam víc než hotelů) a stravovat se po putykách. Snad někdy příště.



Na co si dát bacha. Pokud jedete do hotelu, zeptejte se ještě v ČR jestli je jeho majitel muslim. Jestliže bude odpověď kladná, nikdy si nedávějte pivo ani Sangrii na hotelovém baru, protože je tam všechno nealko. Ať nedopadnete jak jeden pán, co si stěžoval, že po deseti pivech nemá ani špičku. Dále bacha na krádeže. Pověstné jsou paní s karafiáty, které jsou jakousi upgradovanou verzí našich kapsářů. Peněženku vám šlohnou, ale zůstane vám aspoň karafiát.



Dále placení v hospodách. Číšníci jsou patrně zvyklí, že apatičtí západní turistě na nějaké to euro nehledí, takže se nás při každé návštěvě snažili natáhnout. Tu naúčtují limonádku navíc, tamhle přinesou omylem účet za jiný stůl. Kdyby se to stalo jednou, tak jim věřím, že jde o omyl, ale pokaždé?



Jo a ještě nabízené výlety – kašlete na ně. Pokud jde o zájezdy do různých aquacenter nebo waterworldů, tak tam jezdí autobus zdarma z většiny středisek po pobřeží. No a pokud jde o Barcelonu, tak tam se vyplatí jet vlakem a v Barceloně si koupit celodenní vstupenku do metra, nebo tam chodit pěšky.



To jen tak v rychlosti. Příště o tom, jak Knedle reprezentoval Prostějov, jak se nedívat co všechno teče při bouřce do moře a jak jet radši na Krétu:-)