Růžový ponk
- 31 března, 2006
- Posted in Okolokola
- Write comment
Sen všech kutilů, kteří vědí, že i to prkénko má duši a mazlí se s každým hřebíčkema a šroubečkem. Jen si to představte – růžový ponk, na něm svěrák s plyšovými čelistmi, laškovné kladívko s chřestítkem a teflonová páska! Úžasné…
Včera jsem byl trochu rozhýbat mé zhuntované tělo. Po zimě je ve stejném stavu jako silnice. Jednolitá svalová hmota je neustálými mrazy rozryta, břicho je rozbředlé jako kupka sněhu po první oblevě a na jakékoliv zvýšení teploty reagují mé potní kanálky jak hysterky. Proto jsem si řekl dost! Je třeba dostat tělo zpátky do stavu, kdy jsem mohl na břichu krájet chleba bez rizika osmotického zmizení v záludných záhybech.
Takže jsem si byl zahrát stolní tenis. Ještě na základce jsem ho hrál denně – srazily se čtyři lavice, vzali se dva zeměpisné atlasy, přes ty se přeložil rýsovací sešit z matematiky a s učebnicí ruštiny se hrála obíhačka. Tato kratochvíle však skončila s vysokou školou, kde v posluchárnách asi kvůli tomu chyběly lavice.
Chodili jsme tak hrát do tělocvičny, místnost však byla velmi malá a i když jsme si to zkoušeli několikrát vyměnit s basketbalisty, nikdy se to nepovedlo. Já vyznávám defensivní styl, protože neumím smečovat a tak hraju dva metry od stolu. A to se mi stalo osudným. Při vybírání smeče jsem si povyskočil, patou jsem se při dopadu zasekl o stěnu a kotníkem došlápl na zem. Zatnul jsem zuby a další tělesné otvory a zápas dotáhl do vítězného konce, ale třetí den už koukal z modré bakule jen palec, a tak jsem musel k doktorovi. Ten byl patrně praktikujícím deatmetalistou, všude kolem něj visely obrázky kostí a on na mě chroptěl distooorrrrzeeeee, distooorrrrzeeeee!!! Nakonec mě chtěl zalít do sádry, ale kontroval jsem debustrolem a utekl.
Od té doby jsem nehrál. Až včera. A přátelé, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Neuvěřitelné rotace dávaly míčkům ty nejneuvěřitelnější trajektorie, dva matfyzáci tam seděli a když to viděli, tak zlámali křivítka, chytili se na ruce a šli se věnovat praxi! A ty reflexy! Ještě jsem se divil, proč se kácím zrovna doprava, ale to už jsem vybíral míček a přeplouval ladným pohybem na druhou stranu. Prostě sportovní zážitek se vším všudy*.
*vším všudy je interní název pro čtyři piva a ferneta.