Peklo…
- 10 září, 2004
- Posted in Okolokola
- Write comment
… jak jinak nazvat pracovní týden, který nekončí v pátek, ale v sobotu? Schválně jestli přijdete na něco lepšího. Potřeboval bych totiž ještě něco horšího na příští pracovní týden, který bude minimálně čtrnáctidenní. Jestli práce šlechtí, tak mi říkejte D´TheGen.
Žádná aklimatizace, prostě nic. Přímo z Kréty jsem byl vyvržen do kanclu, který si mě chce pořádně užít. A neptá se mě, jestli já jeho taky.
Kdybych neměl tiskovky, tak se z něj nehnu. Apropó tiskovky – říkat korpulentní dámě s úsměvem na líci "to víte, co je malý to je hezký" se nevyplácí. To zase bude článek… Anebo teď poslední – TheGen se vyfikl, košilka s krátkým rukávem a před tiskovkou zjistí, že se začíná odloupávat sluneční fasáda z Kréty. Co odloupávat – nejdřív popraskala, takže ruce vypadaly jak hlava bez vlasů plná lupů.
Obestřely mě mlhy – už jsem to slyšel "Také se váš podnik rozpadá, tak jako vy?" Celou tiskovku jsem měl ruce pod stolem a připadal si jako americký soudce, který si během výslechů honil brko. Naštěstí se vše ututlalo. Aspoň doufám.
Ani mimopracovní život není to co býval. Kdepak jsou pokousaná ramena a agresivní inženýr? Včera jsme se zase srazili, ale už ráno jsem musel schladit natěšeného Knedlu – žádný skandál se tentokrát nekonal. Všem jsem říkal, že toho burčáku bylo málo! Ani nabídka absinthu s griotkou nepomohla. Všichni se rozešli v devět (!) domů…
Takže tak. Až budou fotky z Kréty, tak něco sesmolím a fotky přiložím, mimojiné je tam jedno skandální odhalení týkající se jednoho skvělého blogu – a já proč je tak čtená! Jo a dneska dávají jednu perlu – žána klóda vyndámiho v nějaký sračce, což si nemohu nechat ujít.
Co na závěr? Hlavně že jsme zdraví. Nebo aspoň o té své nemoci nevíme:-)))
v 9 domů?
někteří z nás (2) lákali všechny přítomné do blízké maďarské restaurace a nikdo se nepřidal. A to jsme dokonce po příchodu do podniku zjistili, že tam probíhá velkoplošná projekce filmu Černá kočka, bílý kocour. Dohromady to dalo krásný kulturní zážitek, který dal na chvíli zapomenout na naše životní omyly.
Tak to…
…se omlouvám. Buď jsem to neslyšel, anebo jsem myslel, že si jdete povyrazit k Moulin Rouge.
nevim jak vy, ja měl toho tak akorát, do mě se už nemohlo cokoliv jak vejít. Navic sem dejchal kvuli jedné hodně zhluboka abych to nahodou nezapoměl…
to moje sklonovani
uz budu muset nekam na net vystavit,Dhugene…
Hehehe…
…čekal jsem, že se ozveš.
Jenže je to těžký – Knedle jako soudce? Nebo jako růže?