Věnec zabiják, vodovodní rozvody v roli zachránce, rodinné shledání, Lincolnův duch coby nápověda a elektrické křeslo u kadeřnice v jednom. Že to dohromady snad ani nejde? Ale jde – Věřte nevěřte.


Jde o pořad americké provenience, který uvádí obtloustý majitel plnovousu. Ani nevím jak se jmenuje, ale asi je známý v USA. U nás by ho uváděl nejspíš Petr Novotný. V pořadu je postupně odvysíláno pět desetiminutových historek, většinou s nějakou duchařinou nebo záhadou a divák si může tipnout, jestli se to někde "skutečně" stalo, nebo jestli jde o potomky silvestrovského mejdanu a strašlivé ranní kocoviny scénáristů. Ty "reálné" historky jsou většinou uvedeny větou: "Ano, tento příběh je pravdivý. Stal se v osmdesátých letech kdesi na západě USA", takže si tvůrci pořadu nechávají velkou rezervu.



V neděli jsem se na to byl přinucen dívat škodolibou sestrou, která si to vykřičela místo hokeje a nakonec jsem byl i rád. Takových perel! Hned první příběh. Kluka přejede řidič, nezastaví, rodiče chtějí pomník, při otevření vítr vezme věnec a flákne ho na přední sklo vozu, který se vybourá a řidič zemře. Samozřejmě, že je to ten vůz, který přejel i toho kluka. Tak co pravda nebo ne?:-)



Zfilmováno to bylo strašně vážně, ale komedii z toho dělal dabing. Klíčová scéna. Hlavní vypravěč hovoří: "Odhalili jsme pomník a stáli v tiché vzpomínce na Joshe. Najednou přišel teplý vítr. Bylo to divné, byl listopad. Vítr začal foukat." Jasně, už to vidím. Stojí všichni u pomníku, přijde teplý vítr, pozdraví, chvíli postojí, pak, že už teda půjde a všichni ne, ještě nám zafoukej, tak dobře, já teda zafoukám. A to ještě určitě shazuje na zem mýdla a doufá, že se pro ně někdo sehne…



Druhá povídka: Mladému páru kape vodovod, spraví, kape, spraví, kape, vypne vodu. Vrátí se z práce – plná vana, jde za domovníkem, hlavní uzávěr je u staré babky, nemůžou se dobouchat, odemknou univerzálem – babku klepla pepka, když lezla z vany, zavolají sanitku, zachrání ji a na skle se objevuje párou napsané "Thanks". Proč to teda ta pára nenapsala rovnou a místo toho kapala? Nám kape topení už týden, takže sousedka pod náma nás bude asi už jen strašit.



Třetí povídka: Malířce se líbí babka v parku, jestli ji může namalovat, ano, namaluje ji, přijde maminka malířky a v obraze potká svoji matku, o které si myslela, že zůstala v Osvětimi. Happyend.



FFWD: Zkorumpovaný senátor má televizní debatu, napovídá mu jeho asistent skrz ušní vysílačku. Senátor na asisentovu nápovědu kašle, plantá jako vrána z rána a nakonec podpoří mladého kandidáta, který pln ideálů chce z USA udělat zemi, kde už dneska je pozítří. Nakonec se ukáže, že v té budově kdysi umřel Lincoln, a že to byl asi jeho duch. Při sledování tohoto příběhu mi došla spousta věcí – u nás je přece Senát v bývalé konírně.



END: Kadeřnice spí s chlapem, který zahýbá ženě. Naléhá na něj a přitom chce, aby se rozvedl. on ji jako slib dá manželčin prsten. Manželka je úplně blbá a klidně k tý holičce pořád chodí. Holička přemluví údržbáře ať nastaví takovou tu helmu (fén?) na maximum, aby to tu ženu zabilo. Žena však uteče a holička je zabita skrzevá výboj přes ten prsten. Ufff blbost i v psané verzi.



Hehe, dokázali byste si tipnout, co se "opravdu" stalo a co ne? Schválně. Já jsem na tom bledě. Uhádl jsem jen jedno. Asi jsem totho zažil ještě málo.