Tak se mi poslední dobou zdá, že v Norimberku na někoho zapomněli. Jak příznačné! Měli ho tam soudit taky a odsoudit ho na nejmíň na doživotí. Takhle je tu pořád a jeho mozkové sabotáže jsou stále častější a horší.


Tak jsem včera zapomněl na blog. To, že jsem toho měl moc, mě neomlouvá. Vše se dá odsunout a nejdůležitější jsou přece priority. Každý pracovní den jeden příspěvek, ne TheGene?



Dokud to budou takovéhle prkotiny, tak je to v pohodě. Horší jsou jiné věci. Například. Jdete do kuchyně a v kuchyni zapomenete pro co. Až když je zápach nesnesitelný, vzpomenete si na něco v troubě. Ale to už je v troubě.



Asi nejhorší je to u narozenin a svátků. Když vidíte v televizi Homera, jak říká: "Eh… Marge… jasněže jsem nezapomněl na Tvé narozeniny, jen mám dárek na půdě" a pak je slyšet jen dupdupdup, nastartování auta a rychlý odjezd na nákup, tak se jen smějete. Jenže… zkuste si něco takového v malém městě, kde je v neděli zavřeno vše vyjma benzínky. Zkuste přesvědčit malou sestřičku, že Mogul je tím pravým dárkem pro ni…



Často zapomínám cíleně. Vím o tom, mám to v tom spodním šuplíku pod hromadou smyslných a nesmyslných myšlenek, ale nechci na to myslet, protože je to spojeno s nějakou činností co dělám nerad. Samozřejmě, že to nakonec udělat musím, jenže mozek se spoléhá na to, že se třeba ten koš vynese sám, nebo že si ten Ital pro ty materiály přijede. Chjo.



Ale pořád si říkám, že na tom nejsem nejhůř. Jeden můj kamarád zapomněl svou dívku, když šel na fotbal. Další zapomněl na písemku, což bylo o to horší, že ji měl sám zadat a hlídat studenty. Takže se považuju se svou peněženkou kdovíkde, klíčema za botníkem a kohosi cdčky za průměr.



A co vy? No schválně, kolikrát za poslední týden jste něco zapomněli? Já už ani nevím. Zapomněl jsem:-)