To jsem se zase jednou nasmál. Doneslo se mi totiž, co je – mimojiné – připraveno pro české podniky až vstoupíme do EU. Nic z toho mi ani jeden z horlivých kývačů neřekl před referendem, proč asi?


Kromě "skvělých nových trhů" a "neomezených pracovních příležitostí" k nám pomalu přichází miliony stran norem a směrnic, které jsou tak propletené, že se v nich vyzná jen málokdo.



To pro mě není překvapením, když jsem ve škole bádal o odbytových družstvech (dotazy do pošty;-)), narazil jsem na stránkách Eur-lexu na ještě vlhké nařízení, které upravovalo ty stávající. Nechtělo se mi překládat, a tak jsem si ho chtěl sehnat na ministerstvu. Místo nařízení v češtině jsem však musel do knihy pro slovník a překládat sám. Nikdo tam o něm ještě nevěděl. Řeknete si "prkotina" jenže když jsou na základě starých poskytovány dotace… no prostě nechtěl bych být v kůži toho, kdo si vzal z evropských fondů nějaké peníze a nemá účtenku i od papíru, na kterém je ta účtenka vytištěná.



Dost však sýčkování, přejděme k našim podnikům. Ty budou muset zřídit modlitební místnost pro své věřící. Nevím jestli jednu nebo víc, každopádně bych nezaměstnal muslima ani náhodou. Chtěl by totiž svoji s koberečkem, uklízečka by tam nesměla a jak by tam chodil bos, tak by byl věčně marod. Ani kolegu hinduistu bych nechtěl. Pořád by smrděl kadidlem a ještě by uctíval tu krávu ze studijního. Když už, tak nějakého rastafariána z Haiti. Chodil bych k němu inhalovat a hned by mi bylo veseleji. A kdyby pro mě sehnal nějakou tu zombii na zvedání telefonů… to by bylo!



Další věc – podniky musí poskytnout dovolenou na pouť do Mekky. Aspoň jednou za život. Už se vidím… "Šéfe, potřebuju tak měsíc volno, kaju se a ťapu bosky do Říma…" To bych nechtěl. Ale trochu bych to upravil a bral bych si volno na poutě do Meka. Nebo na Fušál.



A jedeme dál – podnik nesmí chtít po křesťanech práci v neděli a po židech v sobotu. O Ramadánu tam nic není – škoda. Už bych měl jasno. Naučil bych se korán jako Kara ben Nemsí a stal bych se The ben Genem. Nechal bych si narůst fousy, pod které bych si neustále mumlal něco o nenávisti k USA (to je teď in!), přebrousil bych kuchyňský nůž na kinžál, házet šavli už umím, ručník na hlavu bych taky sehnal a čtyřicet dní bych nechodil do práce. Se stravou by nebyl problém – začal bych chodit do kantýny, tam asi taky nesmějí sáhnout na vepřové maso.



Jenže mám smůlu. Češi se z toho určitě nějak vyvlíknou. Modlitební místnůstka bude jedna kabinka na záchodcích a na kobereček budu chodit k šéfovi. Je mi to jasný.