Ťuky ťuk… Kdo tam?
- 3 května, 2016
- Posted in ***nezarazeno***
- Write comment
Upgrade. Nějaké moudré přísloví prý říká, že když se něco kazí, tak vždycky po třech. Anebo možná neříká, ale rozhodně by mělo.
Vždycky když udělám nějaký dobrý skutek, tak nějak podvědomě očekávám, že by mohla zafungovat nějaká ta karma a oplatit mi to. Bohužel to asi funguje jen opačně anebo to nefunguje vůbec, zaplaťpánbůh za novej kotel. Minulý týden jsem byl hodný až přehodný, takový Mirek Dušín s Matkou Terezou v jednom. Pomohl jsem kamarádce s bakalářkou, pustil jsem sednout jednu paní ve středním věku, umožnil jsem zneužití firemního zařízení pro soukromé účely, prostě andílek. No a co si myslíte, že se nestalo.
Trapnou situaci s koupí nového tabletu jsem už chtěl popsat na blog tolikrát, že se mi to snad ani nechce opakovat. Ve zkratce – na nejmenovaném internetovém obchodě jsem si vybral nový tablet. Než se však peněženka rozhoupala, tak už se neprodával, pouze jiný typ. Na první pohled úplně stejný, a tak jsem si ho objednal. Ihned mi přišel mail s rekapitulací objednávky, ale také s informací, že bude vyřízena v červnu. Mail jsem četl mírně podroušen, a tak jsem odpověděl na onu info adresu, že takhle teda ne, pro toto jsem tu firmu nepomáhal zakládat a jen co najdu číslo na majitele, tak mu zavolám a on jim zvedne perka.
Nemyslím si, že to někdo četl, ale fakt je ten, že se mi ozvali už v dubnu, ať si teda jako pro to přijdu. Super. Tablet jsem dotáhl domů, fascinován tím, že je ikskrát rychlejší než můj stolní počítač, nainstaloval všechno, co bylo v tom starém a vyndal simkartu. Takhle nějak musel vypadat libovolný námořník po výlovu mořské panny. Prostě jsem to neměl kam strčit, model, co jsem si objednal neměl žádné připojení na mobilní sítě. Takže zpět, tovární nastavení, slepení krabice, zaletování igelitu a druhý den do obchodu. Bohužel jsem si až pozdě všiml, že to můžu vrátit bez udání důvodu, protože jinak bych prodavačovi na otázku „Co s tím je?“ neodpověděl „Ále, jsem kokot…“ ale co už…
Suma sumárum – stejný stav konta, ale také stále stejný tablet, který to samozřejmě všechno viděl a teď mi to dává pěkně sežrat náhodným vypínáním v těch nejméně vhodných chvílích. Další nepříjemná věc se mi stala s počítačem, kdy mi odešla grafika. Je fakt, že rozšroubovaný jsem ho viděl naposledy nikdy a pod nánosy prachu jsem ji měl problém najít, ale dokonce se mi ji podařilo vyměnit za půjčenou od Dafika, abych zjistil, jestli je v háji grafika anebo něco na desce. Po instalaci nastal menší problém, protože můj kabel neměl stejnou koncovku jako grafárna.
Naštěstí jsem našel jeden v práci, takže jsem ho odpojil a jel domů vyzkoušet. Radost trvala přesně třicet minut, pak začala dělat úplně to samé. Dafik mě sice uklidnil, že ani ta zapůjčená nebyla nejnovější a že je to vlastně dobře, že je deska v pořádku. Tak snad jo. To, že jsem kabel zapomněl doma a v práci bych toho moc neudělal, jsem vyřešil s klidem profesionála. Nemocná kolegyně kabel rozhodně postrádat nebude.
No a do třetice – v autě se mi rozsvítila kontrolka, kterou jsem při jízdě mockrát svítit neviděl. Nakonec sice zhasla, ale i tak jsem nervózně nakoukl pod kapotu, jako co to má sakra znamenat. Chladící kapalina tam byla – ale v rožku, malinká, schovaná a moc a moc se bála. Dolil jsem to přesně podle instrukcí a poslední čtyřicet kilometrů bylo OK, ale… Mráz mi běhá po zádech při pomyšlení, co bych s tím dělal někde v temném lese, kdybych tam jezdil…
Abych to nějak úderně dokončil – čekám, co na mě kde vyteče, bouchne, shoří anebo zlomí teď.
A není to příjemné čekání!