Před chvilkou jsem viděl gól Barcelony na 2:1 a při tom gangbangu, umně zakrytém jako oslava vstřelené branky, mě zaujala jedna věc. Proč se ti snědí chlapci nechávají tetovat černou barvou? To ještě nikdo nevynalezl bílé tetování? A pokud ne, tak by rychle někdo měl… Jestli to teda nebude moc rasistické.

Abych se vrátil k nadpisu. Prázdniny si bohužel již delší dobu neužívám ani jako školák, ani jako mnozí kolegové. Ale na to se dá jakž takž zvyknout. O to víc se může člověk těšit na dobu, kdy mu skončí nonstop pobyt v práci a vrátí se ke své rutině, které někdo říká gauč a někdo koníčky.

Jenže – bohužel se mi to nějak ne a ne povést. Najednou se mi tu vyskytla jakási časová bublina a já prostě nevím co s tím. Jednoduchý příklad – Pillars of Eternity. Přestal jsem to hrát na začátku srpna a těšil jsem se jak malej kluk, až si zase budu moct zahrát. Dokonce jsem si v duchu gratuloval za jistou vyzrálost od dob maturity, kdy jsem poprosil bratra o zaheslování adresáře s Wizardry 7 a pak jsem půl svaťáku prolamoval heslo. No jo, jenže teď můžu a… nic.

Ale to není bohužel všechno, vágně stále vypadají i důležitější věci, například kotel. Do toho mi vlezlo i nějaké nové zákonné ustanovení, ve kterém sice neplavu sám, ale když vám v každé prodejně řeknou trochu něco jiného… Každopádně, winter is coming a až se zeptá, co jsem dělal v létě, tak budu asi jen vyhýbavě drkotat zuby.

A přitom jsem stihl návštěvu v rodišti, účastnil jsem se aktivně vinobraní, ale i tak mi přijde, že toho času není moc. Nebo možná proto?

Snažím se zůstat klidný, ono se to poddá. Sednu a začnu usedavě přemýšlet, co s tím.

Hmm, kdybych byl ženská, tak jdu radši na mateřskou.