Je to pravda odvěká! Tedy spíše od doby, kdy první opičku napadlo vlézt do druhé opičky, ale to je jedno.

Upřímně – slavnostní oblečení nepatří mezi mé oblíbené. A podle toho jak v něm vypadám, ono mě taky nemá rádo. Ale bohužel jsem různými okolnostmi nucen ho nosit. A podle hesla: „Co člověk musí, rád udělá“, se s tím holt musím nějak vypořádávat.

První oblek jsem obdržel asi jako každý, kde se již od osmi nepřevléká i k večeři, tedy u příležitosti tanečních. Byl to epesní kousek, jako jednomu z mála mi z něj nevypadávaly suky a mezi doplňky patřila krom motýlku i vestička. Slečny sice nedokázaly plně ocenit jeho kvality, ale mi to nevadilo. Stejně jsem ještě pořádně nevěděl jak s ním zacházet.

To jsem se naučil až na vysoké škole, kdy jsem jej používal většinou situacích, když bylo potřeba přenést pozornost od mých chabých znalostí k vrozené eleganci a ležérnosti pohybů anglických lordů. Nevím, jestli to bylo tím, že většinou jsem měl zkoušejícího, ale moc mi to nevycházelo. Proto a také kvůli tomu, že jsem začal dospívat i v partiích nad podbřiškem, jsem se rozhodl ho vyměnit.

Další kousek jsem si tak pořídil, když už jsem byl schopen vydělat si, zasadit strom a založit rodinu. Bohužel koupě obleku zhatila poslední dva body jinak skvělého plánu, ale značkový sen mnoha podnikatelů přelomu tisíciletí byl můj. S ním jsem absolvoval svůj jediný pohovor, který byl natolik úspěšný, že byl zatím jediný. Někdy jsem z toho tak deprimován, že se snažím záludnými otázkami na kladné vlastnosti zaskočit sám sebe a musím přiznat, že se mi to daří.

V dobách, kdy si firma ještě myslela, že patřím mezi ony jestřáby, kteří ji povedou k lepším zítřkům, mi bylo umožněno výhodně si zakoupit další dva kousky. Jednomu říkám nádražák, protože jsem to již několikrát slyšel, když jsem kolem někoho prošel. Ale co, kam to dotáhl Gross, že jo. Při měření na ten druhý kousek, jsem zažil poněkud sivou situaci, kdy se mě krejčí přeptal, kde ponáším. Naštěstí jsem si tipnul dobře, špatný směr mě mohl znemožnit anebo způsobit nepěkné chvilky.

No a protože ani obleky nemládnou, přišel čas pro změnu. Nebudu se chlubit, ale všechno proběhlo nebývale hladce. Sice si na ten střih budu muset zvyknout, netušil jsem, že zhovadilosti typu slim nohavic proniknou i sem. Snad to nějak půjde.

Jen si dejte bacha – až si budete hrát na Rotschildy, visačka na saku znamená opravdu cenu za sako a ne cenu za komplet oblek.

Kalhoty mají taky visačku…