…je na ten Krásný sklep. Ano, je to tak, po několikaměsíční nezaviněné pauze jsme se opět sešli v počtu, který připomínal doby před manželstvími, mateřstvími a přiznanými otcovstvími. A stálo to za to!

Po minulém pokusu, na který vzpomínám jen velice nerad, protože to byl doslova střevní očistec, šel Cubeek do sebe a objednal něco o několik levelů výše. Kdo chce vědět, kde jsme byli, tak si to určitě hnedle najde, ještě můžu napovědět, že to bylo v Šaldorfě

Ha! Já věděl, že to bude napsaný vypadat blbě! Ale beru to jako krajovou zvyklost, vodu měli také v karafě. A určitě chodí v neděli ve fěrtochu. Takže jak bylo? Nebudu přehánět, ale líbilo se mi tam moc.

Víno bylo dobré, navíc to, co chutnalo mě většinou nechutnalo dalším, takže jsem mohl v klidu popíjet, protože nehrozilo, že člověk mrkne a láhev bude pryč. Opět se vytáhly staré historky z dob, kdy byli ostatní spolusedící mladí, takže o zábavu bylo postaráno.

Protože jsem přijel s Myrnou, hned jsme se dostali opět do drbů, které jsme museli pracně vyvracet našimi novými známostmi, které jsme však bohužel nechali doma, takže to dalo docela zabrat. Paní majitelka ve slabé chvilce prozradila, že byla Cubeekovou spolužačkou, takže ve chvílích, kdy úřadovala jeho prostata, jsme dolovali informace o pikantních středoškolských záležitostech. A byli jsme poměrně úspěšní, naneštěstí paměť nedokázala uchovat zdaleka všechno.

Po náročném přesunu ze sklípku o patro výš jsme osquatovali jeden z pokojů, bohužel ten (mimojiné) můj, ale vše proběhlo v relativní slušnosti, protože dvě lahve vína jsem našel ráno velmi nedopité. Jelikož jsem neřídil, tak jsem dolů donesl už jen jednu, ale aspoň se se mnou FFmu lépe jelo.

A vůbec – za tu motorovou pilu co začal předvádět už minutu po přesunu do horizontální polohy, by mi stejně nemohl nadávat.