Pink Floydí problémy
- 9 srpna, 2012
- Posted in Okolokola
- Write comment
Asi to tu moc lidí nečte, ale co se dá dělat. Pryč je pečlivě udržovaná pavučinka vzájemně provázaných stránek! Ale nedá se nic dělat, jen pravidelné psaní v nepravidelných intervalech může vrátit všechno zpátky. Anebo opravit odkazy, to je pravda…
Když jsem si současný byt kupoval, asi největší pákou na snížení ceny byl flek na stropě v koupelně. Bohužel majitel se zatnul a chybu napravil, byť podle jeho líčení to bylo na hranici rizika. Je pravdou, že pozůstatky po tom heroickém výkonu jsem nacházel ještě za dlouhou dobu, například při zapojování pračky, ale rozhodně si myslím, že přeháněl.
Každopádně nejdůležitější informací pro mě bylo to, že šlo o ojedinělý exces, nade mnou nežije nikdo s inkontinencí a jen shoda nešťastných náhod způsobila nějaký ten protékající disaster. Úspěšně jsem to tedy pustil z hlavy s tím, že koupelna je stejně na pomyslném seznamu věcí co bych chtěl vylepšit na prvním místě. Tedy samozřejmě, co se týká bytu.
Až po návratu z dovolené jssem byl nucen o tom zase zaačít uvažovat. Začalo to velice nenápadně. Zvonek v devět večer. V tu dobu ke mě návštěvy nechodí, ale to se vlastně dá říct o jakékoli době. Tam stojí paní a prý, že bydlí nade mnou a chce se zeptat, jestli nemám ucpaný záchod. Byl jsem takový připitomělý, takže mi nedocházela absurdita dotazu, spíš jsem začal přemýšlet, jestli jsem nevyprodukoval nějaké pověstné Lincolnovo poleno.
„Není ucpaný…“ „Ani když spláchnete?“ „Ne…“ Až teď jsem našel odvahu zeptat se, proč paní zajímá můj hypoteticky ucpaný záchod, když bydlí nade mnou. „No, víte my ho ucpaný máme a tak nás zajímá, jestli i někdo jiný.“ V tu chvíli jsem otočil oči v sloup a začal sledovat strop. Po ujištění, že je vše v pořádku a výkaly byly vráceny zpět do mísy bez rizika prolínání, jsem šel v klidu spát.
Bohužel to nebylo všechno. Druhý den mi volá pan domovník do práce, kdy se jako chystám domů. Byl jsem překvapen starostlivostí o nájemníky, kterým hrozí workoholismus, ale za dotazem se skrývalo opět něco páchnoucího. „Víte, oni si pozvali instalatéry na ten ucpaný záchod a oni zjistili, že mají totálně ucpané stupačky. Tak tam začali vrtat nějakým pružinovým vrtákem a on se jim po pěti metrech zasekl a nejde ven, tak se bojí, že u vás někde čouhá ze zdi.“
Představa vrtáku čouhajícího ze zdi patří rozhodně k velice legračním zážitkům, pokud u té zdi nemáte hlavu, nebo pokud to není vaše zeď. Což bohužel nebyl můj případ. Domů jsem se však urvat nemohl, tak jsem se jen v duchu smířil s tím, že rekonstrukce koupelny zaačala tak nějak samovolně o něco dřív, než jsem plánoval.
O půlhodiny později. „Haló? Dobrý den, já volám ještě jednou, víte oni se chystají na dovolenou, takže tam týden nebudou a šli si do komory pro baťoh a tam zjistili, že ten vrták nějak zahnul a čouhá ze zdi jim.“
Ani smát jsem se nemohl…