S plněním novoročních předsevzetí?


Jako nejlíp jsou na tom ti, kteří na to kašlou, o tom žádná. Jenže když člověk vidí kolem sebe tolik novoročního elánu a prostě té vůle dokázat něco, co už nejde strašně ddlouho a všichni ví, že už to stejně bude jenom horší, tak neodolá. Takže já jako jsem si řekl, že budu psát dvakrát týdně na blog. V úterý a ve čtvrtek.



Dá se říct, že to zatím splňuju. Akorát je to jak u rádia Jereven – úterý a čtvrtek asi vypadá jinak. Ale u mě je úspěch aspoň něco.



Ale kdybych věděl, jak nepěkně mi půjde vstávání do práce, asi bych se zaměřil na to. Dnes máme středu a tenhle rok jsem přišel do práce včas jednou (dneska) a to jen kvůli tomu, že jsem musel vstát na půl sedmou na bedec, abych Cubeekovi nedělal na turnaji ostudu. Teda jako nedělal ostudu… víte jak to myslím ne?



Jinak je to bída, bída, děs, děs. Jako jasně, skoro měsíční absence v práci se musela nějak podepsat, ale probudit se se světlem je v lednu průser. Naštěstí zatím v práci vládne novoroční otupělost, takže si toho snad nikdo nevšiml.



Vím, že se to tady periodicky opakuje, ale už zase bych potřeboval nějaký zaručený návod na to, jak se probrat včas. Možná jen nějak prohodit fáze spánku anebo já nevím. I ten budík se na mě v devět hodin vyčítavě dívá a úplně mu z ciferníku kouká "vole, v šest jsem zvonil!!!"… A co teprve kolegové!



No nic, bohužel předsevzetí psát víc má i negativní stránku. Prostě někdy to bude docela o ničem.



A to nemyslím Fridricha.