…kde v okolí žije parta romů.


Tak už jsem se přestěhoval! Teda ne úplně, několik věcí mi stále chybí, některé jsou méně zásadní – například časopisy Crew, některé jsou zásadní o trochu více. Ale příště už si ty příbory nezapomenu, vyrábět hůlky z plonkového nosníku regálu IVAR se mi už nechce.



Přestože je v mnou obývaném domě ještě cca dalších pět bytů, celý týden jsem nedokázal nikoho potkat. A to jsem s těma krabicema strávil chozením nahoru a dolů poměrně dost času! Přitom hned, jak jsem za sebou zavřel dveře, už jsem to slyšel – tajemné vrzání nahoře, chození po schodech, tajemné vrzání dole. To poslední se nakonec vysvětlilo, přecijen, stres – strava z fastfoodů, znáte to…



No ale co s tím zbytkem? Původně jsem si myslel, že nade mnou je jen střecha, s nějakým zbloudilým kominíkem případně přežraným holubem, ale to jsem musel změnit, když jsem odtamtud slyšel vrtačku. Pokaždé, když jsem šel ven, bylo zamčeno pouze na jeden západ, kdežto já jsem zvyklý zamykat vždycky na dva. Není to žádná pověrčivost, jde o čistě praktické řešení problémů se zamknutím na dva západy, kdy očekáváte pouze západ jeden a pak si zlomíte zápěstí. Možná to není moc pochopitelné – stojí za to vyzkoušet, když člověk spěchá.



Jedinou návštěvu, kterou jsem tak v domě potkal, jsem si musel pozvat sám – ano sága UPC vs. zákazník_který_by_chtěl_internet_do_měsíce po několika letech pokračuje. Technici přišli, řekli, že to je nadýl, že tolik času nemají a zase odešli. Už to bude deset dní a asi ten dům působí nějak divně, protože jsem je už neviděl.



Včera se však stala přelomová událost. Šel jsem z tramvaje a přede mnou šla nějaká slečna v minisukni a tílku. Za normálních okolností bych si ji ani nevšiml, ale co čert nechtěl, šla do stejné ulice! Dokonce do stejného vchodu!!! Vzpomněl jsem si na FFovy historky s untersousedkou a začínal jsem konečně chápat všechny nuance.



Pustil jsem ji dovnitř… aby padla do náruče jakéhosi vyloženě odpudivého typa, který je patrně původcem zvuků, které slýchávám.



I když… možná jen z poloviny…