Velice úspěšná podzimní akce spočívající ve výletu k vinařům a vypitím všeho, co nalijí má za sebou další pokračování. Jestliže první díl byl úspěšný, tak druhý díl byl blockbuster a všichni v Brně se těší na třetí pokračování – jestli nás teda někdo pozve…:-)


Cubeek měl zkušenosti z minula, kdy jsem s Gecouchem dokázal nemožné a cestu z Brna do Znojma zkrátil přeložením mapy asi o deset minut. I tak si musel lehat před autobus, což se mu rozhodně nechtělo opakovat. Nabulíkoval nám tak, že se vyjíždí už ve dvanáct, což jsme mu bezmezně věřili a za minutu dvanáct přijeli.



Akce začínala samozřejmě až v jednu, takže zbyl čas i na zahrádku a ladění formy. Oproti podzimu, kdy se jezdilo do sklípků, to letos bylo venku, což mě nepříjemně překvapilo, protože jsem byl oblečen na pobyt v chladu. Ale za vydatné konzumace alko i nealko nápojů se to dalo přežít. S hladinou alkoholu v krvi stoupalo také množství humotu, ale opět – bylo to ZATÍM v normě.



Zlatý hřeb totiž přišel až v Louckém klášteře, kde – spolu s dalšími jedenácti vzorky – vystupoval i pan odborník, který možná má v malíčku všechny ty věci o víně (bílé v. červené vs. jabčák), ale prezentační schopnosti má asi v úplně jiném orgánu. Možná to byl skrytý surrealista, v tom případě se omlouvám, protože kam se hrabe Morgenstern!



Škoda, že už závoj zapomnění přikryl všechny perly, ale vypadalo to podobně jako: Na poli roste kukuřice, protože traktor orá. Když doorá, tak je důležité dávat pozor na racky. Když svítí slunce, tak traktor stojí ve stínu. Kukuřice je dobrá zejména na polentu, kterou má rád traktorista. Drobky hází rackům. Kruh byl uzavřen, jen ta informace jaksi… není.



Poté, co jsme byli odejiti z kláštera napadl někoho nebezpečný nápad jít ještě do hospody. Tam byla bohužel zapnutá televize se současnou hudební taneční produkcí. Projevili jsme se jako renomovaní hudební experti a z hlavy dávali dohromady všechny skupiny z devadesátých let k nemalému pobavení personálu, který už naštěstí čítal jen jednu osobu.



Zde je možná hledat příčinu zajímavého jevu, který nastal při cestě na penzion – totiž nutkavé potřebě komunikovat pouze do rytmu písně Stayin´ Alive od Bee Gees (!) stejným hlasem jako zpěváci (!!!). Tímto bych se dodatečně omluvil obyvatelům Znojma za nepochybně strašlivý zážitek.



O fernetu na dobré zažití, který jsem vyhrabal v útrobách svého baťohu už se zmiňovat nebudu, za to bych se chtěl zmínit o Pavlicích. Kdo pojede kolem, ať si nechá místo v peněžence a kufru. Tak dobré klobásy jako z Klobásového ráje jsem ještě nejedl.



Takže suma sumárum – velice úspěšný výlet, který kazí jen jedna kaňka. Možná to byl jeden z posledních výletů s Myrnou.



Ale jak je vidět z titulních stran novin, stávají se prý i horší věci.