První infarkt
- 30 června, 2009
- Posted in Okolokola
- Write comment
Uznávám, není to tak záživné téma jako první sex, ani romantické jako první láska či první krůčky. No ale člověk si to zapamatuje určitě stejně dobře, jako ty výše zmiňované.
Ještě než si fanynky začnou drásat chlopně a hledat stránky transplantačních středisek, musím napsat, že to byl jen planý poplach. Ale pořádně planý!
To máte tak. V noci spím. Prostata zatím nedosahuje grapefruitových velikostí, takže problémy s náhlým probuzením nemívám. Radši to zaťukejte i vy, jen tak pro sichr. Devadesát osm nocí ze sta spím na zádech, jednu nespím vůbec, protože jsem se přežral či ožral, případně ten proces teprve probíhá a úplně tu nejposlednější noc ze všech nocí na světě spím na břiše.
Tedy – spíš než spím, tak se budím na břiše. Kameru v ložnici nemám, takže nevím, jestli se hned po usnutí neotočím na břicho a před probuzením zpátky na záda, to dá rozum. A i s tou kamerou si nejsem tak jistý, spamy en1arge y0ur pen1s začaly opět nabírat na intenzitě.
Dnes byla ta stá noc, o které se snažím v předchozích odstavcích vzbudit dojem, že je velice výjimečná. Probudil jsem se a sotva jsem otevřel oči, tak jsem zjistil, že mě bolí u srdce a necítím levou ruku. Jasné příznaky srdečního infarktu!!! Také jsem měl podezření na mozkovou mrtvici, ale uslintaný polštář se brzy vysvětlil.
Ihned jsem si začal opakovat, co vím o první selfpomoci při tomto druhu zranění. Bylo to lehké, protože toho nebylo mnoho. Pravou rukou jsem se snažil vzchopit z polohy na břiše, abych dosáhl na mobil a mohl si popovídat s někým, kdo tomu rozumí víc. Myrnu jsem budit nechtěl, bylo teprve půl šesté a s takovou maličkostí si přece chlap musí poradit sám!
Když jsem se nadzvedl, zjistil jsem, že skutečnost je daleko horší. Ano, bylo to tak. Ležel jsem si bůhvíjakdlouho na levé ruce, tímpádem došlo k jejímu odkrvení a otlačení žeber v krajině srdeční. S úlevou jsem se obrátil na záda, ale muka měla teprve přijít. Do levé ruky se mi nahnalo stádo mravenců v kanadách a dělali tam takový bugr, že jsem měl co dělat, abych tam na ně nevlítl.
Happyend? Kdepak… už jsem nezabral:-(