Emo je všude! Stačí se jen podívat. Schovává se nenápadně, ale nE MOc. Je to taková novodobá nEMOc. A včera jsem mohl na vlastní kůži zažít, jaké to je. Nebudu přehánět, když napíšu, že všichni jsou zlí a brečel jsem i u večerníčku.


Kdyby mi to někdo řekl, tak mu nevěřím. Prostě jsem šel normálně k holičovi. Je pravda, že normálnost tohoto tvrzení je zpochybněna četností mých návštěv, ale o tom až jindy. Nemám prostě důvěru v někoho, kdo vám něco vezme a ještě chce prachy. Jooo když to v rodném městě stálo třináct korun!!!! Ani tato částka umocněná na druhou by nyní nestála za to někomu vytáhnout nůžky.



Takže jsem došel, přešel jsem huhlání kadeřníka, kdyže jsem byl někde naposledy – za ty prachy ať funguje, aŤ rozčesává! V klidu jsem se posadil a už to začalo. Jelikož mám od přírody vlnité vlasy, díky kterým se mnou nechtěli kamarádit depešáci ani árijci (zdravím Bélu!:-), došel k názoru, že lepšího a rovnějšího výsledku dosáhne, když mi vlasy narovná. Byl jsem docela v šoku – to na mě ještě nikdo nezkoušel!



Po čtyřiceti minutách smradu z vlasů, dřiny a potu se v zrcadle objevil někdo úplně jiný. Vypadal jsem jak černovlasá a otylejší verze zpěváka Mayhemu, který si dal velice předvídavou přezdívku Dead, ovšem ještě předtím, než se nechal vyfotit na obal Dawn of the Black Hearts. Ovšem pak to teprve začalo. Stříhání nabíralo na intenzitě a já jsem začal cítit, jak se mi žilami rozlévá smutek a zoufalství nad světem kolem.



Výsledek připomínal Hitlera bez knírku s nevojensky dlouhými vlasy, případně anonymní vesnickou tetu, která si před návštěvou milence ulízne vlasy lojem z krmítka. Hned jsem se musel na záchodě vyfotit, protože jsem nevěřil vlastním očím. A nebyl jsem sám.



Brácha mě nepoznal a Myrna mě, poté co si ošetřila smíchy popukané břicho, několikrát vyfotila, prý pro příští generace. A já? Mě bylo smutno. Je to krutý svět. A já byl tak sám. Nestyděl jsem se za slzy, které přišly ani nevím jak. Plakal jsem dlouho a usedavě a nebylo to k zastavení. Dokonce jsem se přistihl jak mám v ruce nůž a bolest jak mi pomáhá zapomenout na všechno zlo světa. Až když jsem ztrátou krve padl do vany, vlasy se namočily a já jsem byl zase normální.



Jen mi teď poraďte, co mám dělat s vyřezaným seznamem co koupit (pytlíky na lux included!) na předloktí…