Včera jsme byli v kině na vynikajícím filmu Black Dahlia, který doporučuji doopravdy, ne jen jako.


Ale pokud na něj chcete jít, přesvědčte se nejdřív, jestli je z titulky. Anebo aspoň zjistěte, kolik dostává simultánní překladatelka za dvě hodiny práce a radši ji předem šoupněte flašku. Protože jinak by se vám mohlo stát něco jako nám včera.



Při vstupu do kina jsme dostali sluchátka a bylo nám poraděno, jak se s nimi zachází. Nebylo to nic těžkého, ale když se ani po pár minutách filmu český překlad nedostavil, začal jsem pochybovat o svém technickém umu. Naštěstí se ukázalo, že překladatelka jen nestihla začátek filmu. I když… teď mě napadá, že třeba vůbec nedorazila a na překlad šla holka v tričku s největším množstvím anglických nápisů.



Díky tomu film nabyl nebývalé komičnosti. Z monologů hlavního hrdiny, kterými občas komentuje děj, jsem často měli jen něco ve stylu: "Myslel jsem, že už to nemůže být horší… padal jsem… a potom to přišlo." Také boxerský zápas byl komentován prapodivně, a když bylo "You lose!" přeloženo, jako "Ty prohro!" odložil jsem sluchátka a poslouchal jen na půl ucha.



Ale přece jen jsem největší perly zaregistroval. Nechápu, jak když může překladatelka filmu Black Dahlia přeložit Modrou Dahlii. Velmi často se jí také stalo, že si pletla časy a o evidentně mrtvých osobách mluvila výhradně v přítomném nebo budoucím čase. Anglická jména vyslovovala pokaždé jinak a tím dodala detektivce na napínavosti, protože nikdy jste pořádně nevěděli, o kom se na plátně baví.



Smysl pro dramatičnost ji opravdu nechyběl. Při větách "To jsou věci, které…" "Bylo tam něco…" kino ani nedýchalo, ale na dovysvětlování nebyl čas, protože to nikdy dopřeloženo nebylo. Ve tři čtvrtinách filmu se už nejspíš nudila, takže si vzala žvýkačku a mezi větami poměrně nahlas mlaskala. Deset minut před koncem se dokonce ze sluchátek ozvalo – "Už to bude končit?" Mám dojem, že ji dokonce někdo ze sálu odpověděl.



Zakončila to opravdu stylově. Poslední monolog jediného aspoň trochu kladného hrdiny o tom, jak je pronásledovaný minulostí přeložila asi následovně: "Potřeboval jsem ji tenhle večer. Když ty malé věci. Zůstanou napořád." Nevím na co myslela.



Tím vás ale nechci odradit od filmu – ten opravdu stojí za to. I když se skutečnosti moc nedrží a je vlastně jen fikcí, protože vražda Černé Dahlie nikdy vyřešena nebyla. Možný vrah uhořel při požáru bordelu a přiznání z něj nikdo nedostal.