Konečně něco rozrazilo škraloup zahnívajícího brněnského éteru. Konečně něco, co se dá poslouchat i dýl jak deset minut… A člověk se i pobaví:-)


1.5. začalo na 107 FM vysílat studentské rádio, které se jmenuje Student. Žádný sraní s názvem, invence je klerofašistický přežitek! Aspoň se to dobře pamatuje… Je to stanice, kterou tvoří studenti jakési fakulty Masarykovy univerzity a já jen lituju, že už nejsem student, protože z prvních dnů vysílání mám dojem, že bych to zvládl taky a takový pocit jsem měl naposledy u filmu Rocco Ravishes Prague.



Z celého vysílání je cítit amatérské nadšení, chvílemi víc to nadšení, chvílemi víc to amatérské. Nejvíce trpí zprávařky, které jsou patrně bičovány za každé přeřeknutí, protože jsou strašně nervózní. Hlas perfektní, výslovnost také, jen ty přeřeky… Při atentátu dnes zahynulo šest desítek mrtvých… Dnes očekáváme déšť z kroupy… Možná si říkáte, proč to ten šulín poslouchá? Nevím jak šulín, ale zbytek těla to poslouchá kvůli hudbě, protože je Denzelfree, Anetafree a prostě jinak:-)



Ale aspoň jsem si potvrdil teorii ohledně reportérů na Nově. Střepiny nebo Víkend by mohly být používány jako učební pomůcka logopedů, protože četnost různých vad řeči je neuvěřitelná. Podle mě je to tak. Člověk neumí říct r, ve školce do něj hustí tdenky, tdičko, ve škole přidají Démosthéna s oblázky a duetem s mořem a on získá klamný pocit, že to dokáže a všem to natře. Sebevědomě se prodere s kapsou plnou oblázků do Novy a má vyhráno! Za to lidi, kteří to studují, jsou neustále deptáni profesory a sebevědomí je na nule.



Já to znám z vlastní zkušenosti. Nevím čím chci být, ale pořád mi to někdo kazí.