A nebylo jich málo! Během šestihodinového popojíždění, během kterého si člověk stačil odskočit a vrátit do autobusu, nasadil řidič proti reptajícím cestujícím nejtěžší artilérii.


Film Nebeští vězni zaujal už názvem. Zejména proto, že ve snímku není vůbec žádný vězeň (jen se kecá o tom, že tam hlavní hrdina někoho brzo pošle) a jedné, co by se dalo umístit do nebes, tj. letadlo, spadne po pěti minutách snímku. Ihned jsem zavětřil a i když většina autobusu rázem usnula, vydržel jsem a udělal jsem dobře.



Začátek klasický, hrdina zabil hajzla, co byl informátorem, nadřízení se po něm svezli, chlastá, nemůžou mít s ženou děcko. To se všechno dozvíme z monologu Aleca Baldwina ve zpovědnici. Celý film se potýkal se značně proměnlivou kvalitou scénáře. Jakmile byl někde delší monolog, ihned musel být vyvážený dialogem, který byl jak z jiného světa. Příklad: Po monologu následuje šest vět, které prohodí hrdina s manželkou během siesty na lodi. Žena nese talíř s jídlem. On:"Co to neseš?" Ona:"Oběd". Položí talíř na stůl a opře se o zábradlí. On: "Co to děláš?" Ona:"Co myslíš?" On se k ní přiblíží na deset centimetrů: "Co kdybysme nafoukli matrace…" Ona:" A co když prasknou?" Kdo čekal po této scéně sex musel být šeredně zklamán, protože následovala havárie letadla. Počítačová animace havárie rozesmála i pamětníka Lumierova Cinemaskopu, který mi sípal celou cestu na zátylek.



Hrdina nelení a z vraku cca třicet metrů pod hladinou vysvobodí holčičku, která má s dalším dějem společného jen to, že je. Hlavní zápletka se totiž točí kolem mrtvoly v růžové košili, kterou hrdina viděl a kterou mu agent FBI zatajuje. Co za tím může být? Hrdina se dá do pátrání.



Prozkoumej letadlo. Najdi košili. Prozkoumej košili. Vezmi tužku. Prozkoumej tužku. Jdi do baru. Vyslechni barmana. Vyslechni štětku. Uhoď barmana. Jdi domů. Nech si rozbít držku. Zapamatuj si, kdo ti ji rozbil. Policii všechno zapři. Jdi za spolužákem, který se dobře učil, a tak je drogovým bossem. Promluv si s ním. VŠIMNI SI, ŽE JEHO ŽENA NEDÁVÁ POD PITÍ TÁCKY. Jdi zpátky do baru. Promluv se štětkou. Prozkoumej její zlomený prst. Najdi toho, kdo ti rozbil držku a štětce zlomil prst a polej ho pivem. V klidu odejdi rybařit. Nech si zabít ženu. Breč. Pij. Lamentuj nad osudem. Pusť si štětku do domu. Seber se a bojuj. Najdi vraha 1. Vlez k němu do skříně. Když ho máš na mušce, zaklepej mu na rameno. Nech se přeprat. Hoň ho po střeše. Nech se přeprat 2. Dohoň autobus. Nech se přeprat 3. Sleduj, jak vrah 1 skáče pod auto. Najdi vraha 2. Vyslechni agenta. Jdi za ním. Nech si ukázat mrtvolu ve vaně. Najdi vraha 3. Navštiv barmana. Dej mu hlavu k větráku. Najdi bratra vraha 3. Jdi za ním do prádelny. Počkej na vraha 3. Nech po sobě střílet. Pak ho zastřel. Mrtvolu vyslechni. Nic se nedovíš. Prozkoumej sporák. Ze zaschlého kolečka přijdi na to, kdo za vším stojí. Jdi ke spolužákovi. Zbij jeho manželku. Otoč se. Chtěla Tě zastřelit, ale spolužák byl rychlejší. Zavolej na policii. Udej spolužáka. Jdi domů. Štětku vypláchni a dej do ředidla aby neztvrdla. Holčičku nech vyrůst a pošli ji do světa, co kdyby náhodou přišlo pokračování?



Jen podotýkám, že časový úsek mezi hádkou u spolužáka a závěrečným rozuzlením je cca měsíc. Hrdina má asi paměť jako slon. Jsou jen dvě věci, kvůli kterým stojí za to se na Nebeské vězně podívat. Tou první věcí je Teri Hatcher v hlavní záporné roli, kterou hraje poměrně dobře a na jejím výraze jsou patrné pohnutky, které ji k tomu vedly. Kecám, prostě se tam ukázala nahá.



A tou druhou věcí byly směšné dialogy a obraty v nich. Jeden za všechny. Někdo vám brokovnicí zabije ženu. Vy po něm jdete. Zjistíte si jméno a chcete zjistit víc, ještě víc. Zavoláte informátorovi z ulice a zjistíte, že "s ním se do křížku nepouštěj, ten by shodil vlastního invalidního bratra z vozíčku!" brrr… padouší dostali nový rozměr…