Toshio v akci
- 4 února, 2005
- Posted in Zn@vín
- Write comment
Když chci do kina, tak si vybírám. Často i tak, že si film sosnu, zkouknu a když zjistím, že je to píčovina, tak do kina nejdu. Když to funguje u oblečení nebo u sušenek, tak proč ne u filmů, že?
V pondělí jsem kolem desáté hodiny večerní zjistil, že se mi stáhl film The Grudge, který má českou premiéru 17.3. Chtěl jsem počkat, ale Myrna ne, že si to hned pustíme.
Jedná se o americký remake japonského hororu, postup stejný jako u Kruhu. Podle těch, kteří viděli i tři původní japonské filmy, je tenhle americký nejslabší. No… asi bych ty originály musel sledovat s nitroglycerínem pod jazykem. Je to čistokrevný creepy horor, kde diváka ještě nenechají usadit, či zachumlat pod peřinu a už to do něj perou. Úvodní scéna – sebevražda flopem. Perfektní. Nejlepší ovšem je, že tempo nasazené na začátku nijak nepolevuje a dalších devadesát minut nedovoluje vzít si oddechový čas. Takovou hutnou atmosféru jsem neviděl od geniálního Domu u Hřbitova.
Abych se vrátil ke Kruhu. Oproti The Grudge je to oddechovka k žehlení. Už dlouho se mi nestalo, abych chodil na záchod ve dvou, či musel si nalít panáka na usnutí. Navíc – vidět paní Palmerovou dvacet let po Twin Peaks stojí za to. Ušetřili na maskérce.
A a abych se ještě jednou vrátil ke Kruhu… Dneska jsem pozval Cubeeka a FF, ať se taky podívají. Pochopte musel jsem…