Marnost nad marnost, vše je marnost.


Minulý týden jsem moc času neměl, ale i přesto jsem si vyšetřil chvilku a napsal ten nejúžasnější a nejlepší příspěvek, co kdy spatřil světlo světa na tomhle blogu. Bohužel byl napsán v hospodě, a tak když jsem ho potom ještě tu samou noc zkoušel přepsat, vůbec to nešlo. Zmuchlal jsem ho a zahodil. Ráno jsem ho našel a vzal s sebou do práce, co kdyby byla chvilka. Nebyla. Tak jsem si ho vzal domů a… Ano. Zde se stopa ztrácí.



Takže jste odkázáni opět na příspěvky o Nietzschem. Fotky z Kréty ještě nejsou díky mé lenosti a fotky z Old School Hard Core party na Šumavě taky ne. A že to byla akce! Vzali jsme si starý desky Public enemy a vyrazili skrečovat pod Boubín. Fakt super úlet, vole, kláda jak smrk!



Tak abych dneska pořád jen neoplýval optimismem, tak vám napíšu, co mě strašně sere. V Brně je hodně hospod. Ale málo dobrých hospod. A ty, které člověk pracně najde a oblíbí si je, tak mu zavřou. Začal to Hamlet – nekuřácká pizzerie na Klusáčkové. Následovala Coolaida, polévkový bar. Pak Everytime, fastfood v řeckým stylu. A jedeme dál – Na Grundě už taky není. Rio je zavřené, přestavuje se, ale prý zase bude otevřeno. A teď poslední – Junákova Búda. Na začátku září jim VÚT oznámilo, že se mají vystěhovat. To chci vidět, co tam bude. Jak znám Brno, tak má nejspíš děkanův bratr má hospodu, který to moc nejde a potřebuje trochu pomoct. Dřív než se nějaká potrefená husa ozve, tak upozorňuju, že je to čistá fikce a moc dobře vím, že je to sestra!



Prostě Brno. Tuhle někdo psal, že "se bojí, aby si Brno neudělalo ostudu." Strašně mě to rozesmálo. Podle mě totiž už dávno platí Brno = ostuda a jestli ti nahoře prosadí přesun nádraží, tak to jen podtrhnou. I když chápu to… Taky bych chtěl mít vánoce dvanáctkrát do roka. I kdybych měl dostávat jen vláček ŽS Brno.