Jojo, to se prostě dlouho někam nechodí a zapomene se heslo. Po vyčerpání všech možných kombinací stávajících hesel se prostě člověk smíří s tím, že musí požádat o nové. Ovšem ejhle! Skvělý to vynález – kontrolní otázka!


Přesně to se stalo mně. Asi dva roky jsem se tam nepřihlašoval, ale dnes jsem zjistil, že je účet stále aktivní. V duchu jsem zajásal, protože vymýšlet si opět další identitu by už zavánělo tzv. Gruppenschizofrenií. Stačí mi ty, co už mám.



Jenže… co s heslem? Nefungovalo tam moje nové, moje staré, nefungovalo tam prostě nic. Tak jsem klikla (sakra) na odeslání hesla na mail a zobrazila se mi kontrolní otázka. Obvykle si tam dávám jméno matky za svobodna nebo jména našeho psa, ale když jsem se registroval sem, tak jsem byl asi nějak indisponován. Otázka totiž zněla: "Co je Dino?"



Abych to vysvětlil. Dino je přezdívka mého bývalého spolubydlícího na kolejích, který se nedávno oženil. O něm jsem tady už párkrát psal. Jenže… proč jsem si tam dal tuto otázku. V jakém jsem byl rozpoložení? Napadly mě jen dvě možnosti. Buď  jsem měl náladu dobrou, anebo mě vyhazoval od komplu. Byl totiž jeho, což považoval za dostatečný důvod mého odchodu. Marně jsem poukazoval na strávené hodiny před monitorem, které hovořily jasně pro mě. Marně jsme se ho pokoušeli uplácet s kamarádem aby nás nechal ještě chvilku.



Ale i přestože jsem jaksi cítil, že to nebude ono, zkusil jsem postupně "kamarád", "hodný", "chytrý" a dokonce i "bystrý". Takže zbyla druhá možnost. Něčím mě nasral a já jsem se mu chtěl pomstít tak, že to roztroubím celému světu. Nebo aspoň adminovi toho serveru. Cookies mi zaplňovala Temp a já už vyčerpával všechny slušné možnosti. Pomalu jsem rezignoval a chtěl si založit další účet, když jsem si vzpomněl ještě na jednu. Šulín. A ono to šulína vzalo. Takže Dino promiň, ač to tak nevypadá, vzpomněl jsem si na Tebe v dobrém.



Ale jen na chvilku. Systém mi totiž poslal heslo na zrušený mail.