… tedy… ještě ne, ale vzhledem k tomu, že dnes jedním poletím, dá se tato událost vcelku očekávat. A proto prosím, až budou ukazovat hořící kerosin na hladině moře, zčernalé trosky zaryté do země a smutkem ztrhané tváře rodičů, vzpomeňte si na mě.


Tak tak, moje velká premiéra se blíží. Už jsem jel autem, autobusem, vláčkem, lanovkou i lodí, ale letadlem jsem ještě neletěl. Ale těším se. Vždyť co se mi může stát?



Mám dokonalou průpravu. Včera jsem si půjčil film Nezvratný osud a vím, že jakmile začne někdo v letadle vyšilovat, že havaruje, je lepší vystoupit. Také Al-Kajdá dá doufám pokoj. Nevím jestli by zvýšila svou prestiž, kdyby nechala vybouchnout letadlo letící z Brna na Krétu. Jediní kdo by měli radost by byli snad jen krétští hoteliéři, kteří by nemuseli leštit skříně od zavěšených štanglí salámu a prát prostěradla od landšmítu.



A vůbec. Po tak precizní přípravě si to snad ani nezasloužím. Zrovna dneska mne zjebala jedna důchodkyně, když jsem vracel flašky abych měl na další nákupy. Asi byla rozladěna dlouhým čekáním (cca 30 lahví), a tak mě do toho začala trochu brblat. Nejvíc ji namíchlo to, když jsem jednu lahev vylil do igelitové tašky, aby mi ji vrátili. Taška moc netěsnila a tak jsem to tam trochu pokapal. Poučila mne, že to není správné dělat tam nepořádek a ještě za mnou cosi vykřikovala. A to ještě chuděra netušila, že za utržené peníze kupuju litr fernetu a tři krabky kondomů. To by ji asi rovnou omývali.



Takže příští dny blog osiří. Sice tu mám ještě jeden nevšední příspěvek, který se dotýká samé podstaty lidského ega a nemilosrdně obnažuje stvol bytí až na zelenou dřeň, ale ten to moc nevytrhne. Zvlášť když je o odkazech:-) Proto spoléhám na Daffa, který se v práci střídavě přetrhuje a usíná. 



No abych pravdu řekl, spíš spoléhám na to, že tam někde najdu kavárnu, ze který budu moct psát, jak se mají kreténi. Tedy Kreténi, o těch s malým k to už vím dávno. Mají se špatně, protože jim na hlavu neustále lítají z našeho balkónu moje špinavé fusekle…