Pátek… Nejlepší den pro ty, co pracují. V pátek se nemusí myslet na zítřejší práci. V pátek se nemusí spěchat domů. V pátek se nemusí nic…

Což je problém i pro mě. Nemám čas něco smysluplného napsat. Prostě pokračovat v tradici skvělých zápisků, které přetékaly vtipem a svým jemným, nevtíravým a přesto dravým způsobem dokázaly nalákat čtenáře jak květinka hmyz. Nevím co mám dělat, možná jsem neměl nic psát a nechat web ladem, ale cožpak to jde? Nejde. Odpovím si sám. A proto, i když půjde kvalita samozřejmě dolů, zkusím něco sesmolit narychlo. Obvykle totiž věnuji spoustu času přípravě, brouzdám na netu, v knihách hledám zajímavá témata, která by Vás čtenáře zajímala a ani novinami nepohrdnu. Pak nastane fáze přípravy – udělám si kávu, pohodlně se usadím do křesla a nachystám si klávesnici. Vyklepu z ní drobky od rohlíků, jogurtů a salámu a obřadně položím prsty na klávesy. A pak…


…jsem se probudil.