Zlá znamení mne varovala… Čas 17:45. TV N@va. Dobrodružný film Německo. Rok výroby 2001. Ale já jich nedbal a vykročil na svůj Al – sirat abych dosáhl dalšího nevšedního filmového zážitku.


Včera totiž dávali Záhadu krvavého rubínu (orig. Rätsel des blutroten Rubins), což jsem si nemohl nechat ujít. Už to, že dobrodružný film, kde "při pátrání po stopách bájného pokladu Niebelungů zmizí jeden člen týmu a vzápětí je další zavražděn" dávají odpoledne napovídalo, že půjde vskutku o perlu. A taky že ano.



Bohužel mi utekl začátek, takže jsem přišel asi o nejlepší trik snímku – mnohokrát se odkazovali na utrhlou ruku. Zapnul jsem televizi právě v okamžiku, kdy dvě hlavní hrdinky (bohatá panička za zenitem a mladší oplácaná kolegyně) spolu luštily knihu. Dočetly se v ní, kde je ukryt poklad ze třináctého století. Hádanka byla tak zapeklitá, že během dne ji měly vyřešenou a šly si pro poklad, ale nepředbíhejme. Hrdinky nejdříve zjistily, že klíčem ke všemu je kalich vystavený v muzeu. Šly tedy vykrást muzeum. S baterkami prošly dovnitř, tam chvíli bloudily, aby ho našly ihned poté co spustí alarm. Policie je na místě hned (sice jen jedno auto, ale banka to přece není…) a pronásleduje hrdinky na střechu. Ty utíkají i se světlem, aby je bylo lépe vidět. Už se zdá, že jsou v pasti, ale pak spustí lano a slezou dolů. Přímo před policejní auto. Policisté jsou však natolik tupí, že poté co deset minut běželi akčně nahoru, jdou zase dolů, protože tam nikdo není. Následuje honička v autech a honička v kanálech.



Celé je to ovšem prokládáno nesmírně stupidními dialogy obou žen, z nichž jedna je podezřelá ze zločinu a druhá hledá svého manžela. V nejneuvěřitelnějších chvílích, kdy mají za rohem policii a stojí ve vodě plné krys, začíná ta starší dorážet, jestli spala s jejím mužem. Bože.



Pak se holky rozdělí, jednu chce zabít zkorumpovaný policista, ale poté co mu řekne o co jde ji nechá žít a hledají poklad spolu. To druhá na to jde chytřeji. Její manžel je podílníkem ve stavební firmě. Jde na místo, kde stavební firma staví. Sleze do podzemí a je u pokladu. How simple. Bohužel je natolik blbá, že akorát hlavnímu padouchovi řekne, tak teď jsem ti to překazila a nechá se strčit do díry. To první hrdinka spolu s policistou řeší 700 let nerozluštěnou hádanku stylem: Ha, teď tohle, to sem zapadá, ne, to tenkrát nebylo, mám to! Rubín, který je velký asi jako krabička od sirek najdou na dřevěné soše Krista(!), kde znázorňuje kapku krve na boku. Samože je rubín asi ve výšce očí dospělého muže, pod svícnem bývá asi tma. Rubín pasuje do kalichu, ten se mění v klíč, kterým otvírají křtitelnici



Zdá se to blbé? To ještě nic není. Z křtitelnice leze do jámy spadená milionářka, následuje likvidace zlého policisty a cesta zpátky do jámy. Vzhledem k tomu, že zlouni se tam teprve prokopávají, to celé působí následovně. V ložnici je poklad. Vedou tam jen jedny dveře z haly. Zlouni jimi prohodí ženu, avšak sami stále kutají na opačné straně, aby se k pokladu dostali přes koupelnu. Ach ti Němci… Samozřejmě, že nakonec to skončí happyendem, zlouni jsou mrtví, všichni se zachrání a poklad tam není. To mě asi zklamalo nejvíc, čekal jsem jak bude zpracován poklad, který by se vešel na "40 nákladních vozů".



Režisér však byl přesto optimista a nechal si zadní vrátka pro druhý díl. Hlavní hrdinky si spletly Guntera s Günterem a poklad je jinde. Už se opravdu těším.



Celé je to inspirované Indiana Jonesem, ovšem je sympatické, že si film na nic nehraje a několikrát na něj i slovně odkážou. Proto ho řadím dokonce výš než úděsný Ztracený poklad Atlantidy, kde MacGyver zachraňoval svět s pomocí kamenné diskety…