Nikdy bych nevěřil, že se toho dožiju. Ano… doufal jsem… že snad někdy… moje děti… vzlyk… Nemohu dále tajit tuto radostnou novinu: Dino bude říkat ANO (h.h.h)!


Jsem tak rozrušen, že ani nevím, kde mám začít… Snad první setkání? Ano, asi to… Potkal jsem ho totiž dřív než se stal položkou školního inventáře. Zažil jsem s ním kupu věcí, tři roky s ním defacto bydlel a teď nám ho krade nějaká taková jen pro sebe!



Tak ať je toto vzpomínka na svobodného Dina, věčného hledače štěstí, nespoutaného okovy manželství a přetvářky rodinného krbu:-). Sice jsme se potkávali už i dříve na různých akcích, já k němu chodil na počítač, na jedné vydařené akci jsem ho uchránil od nechráněného pohlavního styku, což mi nikdy nepřestal vyčítat, ale doopravdy jsme začali být kamarádi (sice trochu jednostranně:-)) až v mém čtvrťáku. Na mém pokoji jsem byl nerad, a tak jsem se začal vyskytovat hojně na jeho. Zde jsem taky poznal jeho světlé a tmavé stránky duše. Zaprvé – Dino rád spí, kdo ho vzbudí (před desátou) toho sní. Zadruhé – Dino miluje holky (všechny) a dal by všechno, kdyby s ním nějaká byla (stačí jedna). Zatřetí – Dina nic nerozhází (99% věcí) a všemu se směje svým stylem h.h.h. Dino byl totiž jeden z mála lidí na kolejích, kteří měli počítač s internetem. Jeho spolubydlící byl naprostý herní maniak, takže jsme tam věčně hráli Heroesy, hokej, basket a NFS (teď už to můžu napsat, vždycky jsem Ti natrh řiť, S.!). Jednou jsme si tam nahráli Baldur´s Gate a Dino (který ze zásady nic nehrál) prohlásil, že jakmile od toho odejdeme, tak to smaže. Vydrželi jsme to hrát od pondělí od rána do pátku, střídali jsme se v pravidelných intervalech a v pauzách chodili spát a do školy.



Nevím proč, ale nějak jsem si Dina získal a mohl jsem tam u něj bydlet další rok. Vůbec nevím, proč jsem o to tolik stál, Dino tam věčně pořádal nějaké akce, protože někde slyšel, že po alkoholu jsou všechny povolnější. Asi to byla pravda, ale nejpovolnější byl vždycky Dino. Přesto jedna zabrala a já jsem se málem u sobotního oběda udusil řízkem, když mi došla smska: "Zem se zachvěla! Dino je již muž!" Sotva jsem se vzpamatoval, během čtvrthodiny došla další: "Země se zachvěla podruhé!" Pak už se zem chvěla vcelku pravidelně a následky zemětřesení často nestíhali uklidit do mého příjezdu, takže jsem si často neměl kam sednout. A ani položit tašku.



No a teď se Dino žení:-) Samože už od té doby něco uplynulo, takže geologická činnost už je prováděna na jiném objektu, ale to nic nemění na tom, že tomu stále nemůžu uvěřit… Teď už je možné všechno, už vidím srazy abiturientů a Dina jak se chlubí dvěma slepenými fotkami "h.h. to je Dinoušek, na jednu se nevešel… h.h.h.":-)



Takže Dino, hodně jsme spolu prožili, takže Ti přeju, ať Ti ten chomout vyjde a tak… Však to znáš a ještě to hodněkrát uslyšíš! Jo a ještě dotázek na konec… Musíš h.h.h.?